ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:09) Dobrý den všem, kreří si našli v tomto letním dnu čas na položení otázek. ČNB nemůže v demokratické společnosti zásadně ovlivnit svobodnou volbu občanů a firem ohledně jejich zadlužování. CNB však svými nástroji měnové politiky reálně ovlivňuje výši úrokových sazeb v ekonomice s cílem, který je definován v Ústavě ČR, a to je péče o cenovou stabilitu. Rozumné zadlužování není podle mého názoru škodlivé a cílem ČNB určitě není zastavovat možnost pořízení movitých či nemovitých věcí na úvěr. Někteří spoluobčané si však berou půjčky od nebankovních subjektů za sazby podstatně vyšší než 10 % p.a. a právě tyto půjčky považuji za velice rizikové pro příjemce. Doporučuji všem, aby byli obezřetnější a před podpisem si dobře rozmysleli rizika, která na sebe dle smlouvy berou a výši splátek, ke kterým se zavazují.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:14) Nejsem si zcela jist, co myslíte pod pojmem státní poklad. Ani sám si nejsem schopen definovat, co by se pod tímto pojmem skrývalo (korunovační klenoty, obrazy, umělecká díla, památky, …). Pokud se týká ČNB, tak v naší bilanci a v našich trezorech se skrývá přibližně 13,5 tuny zlata. Každý z návštěvníků expozice ČNB (která je mimochodem velmi krásná a poučná – a je zdarma) může část zlata spatřit na vlastní oči v jedné z vitrín. Podrobnosti o možnosti návštěvy lze nalézt na www stránkách ČNB. Máte-li však na mysli ostatní vzácné předměty ve vlastnictví ČR (např. korunovační klanoty či originální obrazy, asi nelze skutečnou hodnotu pouze vyčíslit. Předměty zároveň odráží historii našeho národa.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:19) V rámci vstupu ČR do EU (1. květen 2004) se ČR zavázala k následnému přistoupení do Eurozóny. Prozatím má ČR status členské země Eurozóny s dočasnou výjimkou pro zavedení eura a nemá tzv. trvalou výjimku na zavedení eura, kterou mají v současnosti Velká Británie a Dánsko. Před zavedením euro musí ČR splnit maastrichtská konvergenční kritéria. Tato kriteria se týkají oblastí jako je: 1. inflace, 2. kurzu koruny, 3. úrokových sazeb, 4. veřejných financí. ČR prozatím plní všechna kriteria s výjimkou veřejných financí, kdy se zatím nedaří držet roční schodek pod 3%HDP. Současné návrhy vlády však na tomto problému pracují. ČNB ze zákona zodpovídá za cenovou stabilitu a kritérium inflace je plněno.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:24) ČNB v rámci své dohledové funkce bedlivě sleduje a kontroluje finanční trh. Dohledové činnosti jsou zařazeny pod viceguvernéra. Sekce používají mnoho různých nástrojů jako jsou například kontroly na místě, sledování účetních výkazů, vydávání závazných předpisů, vyhlášek či opatření, atd.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:27) ČNB není v pozici, kdy by měla přikazovat či dokonce vytvářet ceníky bank či jiných finančních institucí za poskytované služby. Centrální plánování je již minulostí. Žijeme v rozvinuté tržní ekonomice a pevně věřím v konkurenci nejen na trhu s bankovními službami a tedy i v to, že proces konkurence vybalancuje poplatky za služby na tržní úroveň. Osobně znám banky, kde jsou poplatky minimální či žádné. Poplatky jsou v poslední době velice diskutovány a banky je budou v rámci konkurenčního boje snižovat. Podle studie CapGemini poplatky v roce 2006 poklesky o 4 %.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:32) Mince 50h je skutečně nejpočetnější mincí na hlavu v ČR a váží 0,9 g. Nejméně je v současnosti na hlavu kovových 50,- (3 kusy, 9,7 g), dále pak 20,- (13 kusů, 8,43 g), 10,- (14 ks, 7,62 g), 5,- (16 ks, 4,80 g ), 2,- (27 ks, 3,7 g), 1,- (34 ks, 3,6 g). Bankovek je v oběhu 325 miliónů kusů, což je asi 32 kusů na osobu. Nejčetnější bankovkou je 1000,-, které je 127 miliónů kusů v oběhu, tedy skoro 40% ze všech bankovek.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:37) Zvyšování sazeb je vždy nepříjemné pro ty, kteří mají vyšší závazky než finanční aktiva. V ČR je to především případ podnikového sektoru, který má závazky vyšší a občanů, kteří mají hypotéční či jiný úvěr. Je to nepříjemné i z hlediska struktury těchto závazků, které jsou z větší části zafixovány na kratší dobu a každá změna sazeb je tedy velmi citelná. Primárním cílem ČNB je však zajistit cenovou stabilitu, a právě k tomuto účelu nastavuje výši sazeb na finančních trzích. Nicméně, jak správně zmiňujete, každý má trochu jiný názor na budoucnost a možné inflační tlaky vnímá jinak. Někteří z nás vnímají i zákonem definovaný druhý cíl ČNB, a to podpora udržitelného ekonomického růstu, kdy zvyšování sazeb má negativní dopad na poptávku a tím i na ekonomický růst.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:40) Hlavními důvody pro toto rozhodnutí je skutečnost, že 50haléře přestaly plnit základní funkci oběživa. Je jich vyemitováno mnoho (skoro 41 na osobu včetně důchodců a kojenců) a příliš neobíhají. Dalšími důvody byla nákladná logistika a zpracování a motiv ušetřit obchodníkům a bankám náklady s tím spojené. Dopad do inflace bude zanedbatelný. Kovová mince 50,- váží skoro 10g. V oběhu je v současné době přibližně stejné množství jak papírových tak kovových 50,-. Papírové 50,- však budou v budoucnu postupně mizet (nejrychleji se opotřebovávají) a budou nahrazovány pouze kovovými 50,-.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:44) Ano, oběživo neustále roste rychlým tempem, a to nejen v ČR, ale i ve vyspělých ekonomikách. Tempo růstu je dokonce rychlejší než růst HDP. Kvantitativně lze tento růst obtížně vysvětlit. Vysvětlení vidím spíše v kvalitativních faktorech jako snadná dostupnost hotovosti, všeobecná akceptovatelnost a jistota přijetí, uživatelská přívětivost, anonymita, nízké náklady spojené s užíváním hotovosti a další. K danému jsem napsal odborný článek, který mi Politická ekonomie snad vydá v blízké budoucnosti.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:47) Můžete to zkusit. Chytrý obchodník ji od Vás velice rád vezme. Nebylo by to pro Vás dobré ekonomické rozhodnutí, protože nominální hodnota mince je o mnoho nižší než reálná tržní hodnota mince. Musíte do ní započítat i uměleckou a sběratelskou hodnotu a zvyšující se hodnotu cenného kovu. Obchodník však nemá povinnost tuto minci přijmout.Podle vyhlášky 37/1994 Sb. mají tuto povinnost pouze komerční banky a ČNB.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:56) Počítání v haléřích je správné. Jedná se o elektronické platby, kterých se zaokrouhlování netýká. Zrušení 1 Kč mincí se asi nedočkáte. Euro je velice obšírné téma. Alespoň krátce. Jsem zastáncem názoru, že Česká republika je v procesu konvergence k nejvyspělejším ekonomikám. Náš růst je celkem robustní a definovat okamžik vstupu před přijetím reforem, které by měly zajistit plnění fiskálních kritérií, považuji za předčasný. Vraceli bychom se ke stejným chybám po nenaplnění Strategie k přijetí EURO z roku 2003. Samozřejmě vždy je ještě nutné hodnotit aktuálně i výhodnost daného kroku pro ČR. Velká Británie, Dánsko i Švédsko jsou dobře fungující ekonomiky i bez eura.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:57) Stačí založit firmu či získat živnostenské oprávnění a začít podnikat v oboru prodeje denního tisku, časopisů, tabáku, atd. Alpinismus je krásný sport, ale vzhledem k mým tělesným proporcím a preferencím sportem spíše nevhodným.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 11:59) Ne.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 12:03) Dle mého odhadu bude dopad do 0,1 procentního bodu do celkové inflace. Rozhodnutí o vzorech a materiálech padlo před mým příchodem do ČNB. Domnívám se, že se jednalo především o výrobní cenu.

ODPOVĚĎ (14.8.2007 12:07) Již jsem uvedl důvody ke zrušení. Mrzí mě, že to byla Vaše oblíbená mince, ale z hlediska celospolečenského byla tato mince neefektivní.