OTÁZKA:
Dobry den. Mohl by jste mi, prosim, ve zkratce osvetlit co v Lisabonske smlouve vybec je? Absolutne tomu nerozumim, a informaci mam opravdu jen minimum. Cele toto "kriceni" kolem Lisabonske smlouvy na me spis pusobi jakymsi vyhrozovanim ze strany evropskych politiku a nasi opozice, ze pokud Lisabonska smlouva nebude, tak s nami zatoci, nebo skoncime v izolaci - pletu se? Toto preci neni relevantni diskuze o smerovani a usporadani EU. Jsem si jisty, ze naprosta vetsina naseho naroda netusi co pro nas Lisabonska smlouva znamena, absolutne postradam jakoukoliv diskuzi o obsahu Lisabonske smlouvy, jak si to mam vysvetlit? Tak, ze na nas politici kaslou?A jeste jedna mini otazka, jak je to z pravniho hlediska s novym hlasovanim Irska o Lisabonske smlouve (referendum) - muze byti vubec platne? Dekuji Vam za odpovedi. :o)
Tomas
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokusím se alespoň stručně odpovědět na změny v LS a důvody jejího vzniku, LS měla zvýšit transparentnost a efektivitu činnosti EU, k tomu má přispět mimo jné získání právní subjektivity, poměrně jasné rozdělení pravomocí EU, jasnější formulace principu subsidiarity a nově je definován princip proporcionality (zjednodušeně co EU může činit a co by mělo být konáno na úrovni státu nebo nižší), významným způsobem jsou zapojeny národní parlamenty (mohou posoudit návrh, zda není v rozporu s principem subsidiarity – pokud více než 1/3 pak by měla přihlédnout k jejich stanovisku – „žlutá karta“ a pak může napadnout u ESD). Expanze pravomocí EU je pak v zásadě možná pouze změnou smluv, jenom ve výjimečných případech rovněž jednomyslným souhlasem všech států (toto ovšem je často kritizováno jako expanze pravomocí bez souhlasu parlamentů členských států EU). K nejsledovanějším patřila samozřejmě institucionální reforma, možná ještě přesněji ty její charakteristiky, které byly přímo spojeny s rozdělením moci. Východisko pro reformu představovala vlastně pouze shoda, že výsledná reforma má být podkladem pro efektivní a transparentní fungování celého institucionálního systému na straně jedné při zachování institucionální rovnováhy na straně druhé. A zároveň bylo jasně, že vytváření nových institucí bude omezeno na minimum. Proto institucionální reforma vychází z již existující a ve většině přináší pouze zpřehlednění a zjednodušení. Nyní pouze heslovitě:
Jedná se o rozšíření oblastí pro hlasování kvalifikovanou většinou. V nejcitlivějších oblastech (daně, rozpočet, zahraniční politika) zůstává jednomyslné rozhodování, nebo je alespoň možné použít mechanizmus tzv. „záchranné brzdy“, který umožní zemi zablokovat rozhodnutí, zavádí stálé předsednictví v Evropské radě, modifikuje předsednictví v Radě ministrů, a vytváří post Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, reforma mechanismu při hlasování kvalifikovanou menšinou – existence dvojí většiny (musí souhlasit 55% členských států a 65% obyvatel EU. Blokační menšina je 35% obyvatel minimálně ve čtyřech státech.). Komise - do roku 2014 bude mít každá členská země vlastního komisaře. Poté bude Komise redukována na počet Komisařů zastupujících 2/3 členských států (budou vybíráni tak aby v jednotlivých funkčních obdobích bylo zastoupení spravedlivé). Komise musí pracovat v součinnosti i se státy, které nemají svého Komisaře. Široká možnost pro posílenou spolupráci. V případě teroristického útoku je možné uplatnit klauzuli solidarity. Otevírá se možnost užší spolupráce v obraně – strukturovaná spolupráce.
K Vaší poslední otázce, Irsko již opakovalo referedum v případě Lisabonské smlouvy a bylo to zplatné považováno.
8.12.2008 18:39