OTÁZKA:
Proč zachovávat stavbu z éry vrcholného modernismu a mezinárodního stylu, když právě tyto směry 60. a 70. let mohou za bezprecedentní destrukci nenahraditelné historické a eklektické architektury a co hůře, v Corbuissieristickém bludu i destrukci městské struktury. Neměli bychom se právě artefaktů této éry chtít zbavit?
Hydra modernismu mezi architekty stále nebyla vymýcena a stále chce bořit staré. Zbořme tedy jí to moderní.
Astaroth
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, nemyslíme si, že bychom se měli chovat tak, jak to nesprávně činili naši předkové. Správně uvádíte odkaz na destrukci městské struktury Le Corbusierem. Díky Bohu, se jeho vize milionových měst nerealizovaly a Paříž nám zůstala ve své podobě dodnes. Je nutné také připomenout, že v každé době je názor na architekturu odlišný. Dnes jsou architekti více empatičtí například v usazení nové formy do stávající struktury města. Stavby 60. a 70. let byly ovlivněny názorem, že právě ony jsou těmi krystalizačními místy, kterým se okolí podřídí. To ale není případ nádraží v Havířově, které vzniklo jako nové město. Můžeme s klidným svědomím říct, že architekt Hrejsemnou svým návrhem nezničil nic. Komu bychom tím pomohli, kdybychom bořili to moderní? Na starých městech obdivujeme tzv. vrstvení. Pražský hrad je cizinci a znalci architektury obdivován především tím, že po 1000 let, zde zanechala stopu každá událost, která se stala naší historii. Vídeňský Schönbrunn je nuda. Proč by i Havířov nemohl svou éru začít vrstvením a zachovávat to, co je kvalitní a přestavovat to, co může být změněno.
24.7.2013 15:50