OTÁZKA:
Hezký den. Měl bych otázek několik, snad to nevadí. 1) Proč myslíte, že je u některých lidí tak zakořeněná nenávist vůči lgbt? Osobně se domnívám, že to je dost často "závist" - za neúspěchy v mém životě nemohu já, ale někdo jiný a lgbt jsou jako první na ráně, už jen proto, že se často mají minimálně materiálně lépe. Co si o tom myslíte? 2) Neustále se předhazuje, že "komunita" slibovala, že po RP už nic chtít nebude, že "komunita" se baví na Prague Pride atd. Osobně jsem nikde nic nesliboval, natož, že nebudu požadovat adopce, čili nechápu, proč se to podsouvá všem xset tisícům homosexuálů. Stejně tak Prague Pride, kterého se naopak z těch xset tisíc účastní zlomek a dost gayů a leseb s ním má problém, prostě se jim nelíbí. Proč se vše podsouvá vždy celé "komunitě" (jak ze strany zastánců, tak odpůrců). 3) Chápu snahu o zlegalizování adopcí parnterova dítěte a následně snad i adopcí obecně, za což i Vám osobně patří velký dík, nicméně, proč se zároveň nevolá po zrovnoprávnění všech práv partnerů a manželů? Mám na mysli např. vdovské důchody, společné jmění, apod. Myslím, že i to vše by pomohlo lgbt rodinám, stejná práva jako manželé, neházení do pytle s každým gayem, co se v TV neumí chovat atd. Omlouvám se za obsáhlost a díky za případné odpovědi.:-)
Tom
Zdeněk Sloboda:
Dobrý den,
zkusím odpovědět, ale je toho opravdu hodně.
1) Lidé mají rádi svět přehledný, proto jim vyhovují stereotypy. Ty jsou součástí výkladu světa, a ten má určitý historický vývoj. Proto pokud nebudou mít lidé osobní zkušenost s LGBT lidmi a nezjistí, že jsou vlastně uplně normální a že stereotypy často neplatí, tak se budou řídit stereotypy.
To, že by se měli LGBT lidé materiálně lépe a byli v průměru úspěšnější, není empiricky podložitelné. Už jenom proto, že hodně LGBT lidí se neoutuje a zůstává skryto, takže ani nevíme, jestli jsou úspěšní. Typciké (to skrývání) je pro tzv. mužské domény (sport, politika, byznys), kde tlak na maskulinitu v sobě také nese tlak na heteronormativitu, a to znamená často zamlčování části identity, která tuto normu nesplňuje. Každopádně situace trans lidí je velice problematická a na pracovním trhu jsou silně ohroženou skupinou. Představa, že se mají LGB lidé lépe pramení z toho, že historicky nemají tak často děti (obzvláště G a B muži), a tak peníze, které by jinak investovali do péče o děti a zároveň by docházelo k přerušení kariéry kvůli rodičovství, není tak zřejmé. Nicméně, pokud LGB lidé budou mít děti, pak tenhle argument bude neplatný.
2) Podsouvá se to proto, protože to je jednoduchý argument, jak něco řešit tak, že to řešit nebudeme. Zároveň to vychází z představy, že se dá s lidskými právy kupčit - což je v politice děje (tam se mění kdeco za kdeco). Faktem je, že společnost se mění, a proto v situaci s nulovými právy získat právo na partnerství byl horizont, za který nebylo vidět. Dnes již vidět je a stejnopohlavních párů, co mají děti je (minimálně vidět) čím dál tím více a je to najednou reálná volba v životě - v 90. letech tato volba moc reálná nebyla a v době před tím už vůbec ne. Fakt také je, že tehdejší aktivisté říkají, že nic neslíbili, jen souhlasili s tím, co jim bylo navrženo (protože jinak by nebylo nic). Mediální slib Jiřího Hromady v databázích médií není. Každopádně Jiří Hromada a další jsou již 5 - 10 let v "teplém důchodu" a není povinností současných aktivistů a aktivistek, aby brali ohledy na sliby nějakých lidí a organizací z té doby (pokud byly vůbec učiněny). ... Kdybych chtěl být vtipný, tak můžu hledat to, jak Josef Lux sliboval, jak budou vypadat církevní restituce a kdy budou. Nebo Václav Klaus sliboval, jaká bude společnost. A kde jsou sliby a kde je realita. Mirek Kalousek coby předseda KDU-ČSL chtěl vládnout kdysi s ČSSD za podpory komunistů a teď se podívejte, kde je KDU, kde Kalousek a jaká je jeho rétorika vůči ČSSD a komunistům. Z tohoto pohledu je vtipné, že politici sami se nechovají zásadově a neplní své sliby, ale když se jim to hodí, tak po ostatních požadují, aby oni sliby, které ani nedali (a oni jim podsouvají) dodržovali.
3) Agendu vdovských důchodů (cíl PROUDu "pro kvalitní stáří") i rovného manželství (cíl PROUDu "pro rovnost v partnerských vztazích") máme. Je ale omezená lidská kapacita na to, aby se řešilo vše najednou. Zároveň je tu i určitá politická a společenská situace, která ne/umožňuje dělat nějaké kroky. Ale cílem je úplné zrovnoprávnění (obzvl. v rodičovství a partnerství).
19.10.2016 12:14