OTÁZKA:
Zdravím! Poslední dobou se hodně řeší dejvický hotel Praha, na jehož místě se má postavit snad střední škola. Spolu s tím se řeší, jestli to je nebo není kulturně cenná stavba a měla-li by být chráněná. Zaslechl jsem názor (snad v Respektu), že teď, když Kellnerovi lidi odnesli velikou část mobiliáře, už hotel postrádá svoje úžasný kouzlo a ducha doby a ztrácí tak svou historickou hodnotu. Autor se vyjadřoval ve smyslu, že hotel má význam jako památka pouze s dobovým mobiliářem a je tak pravděpodobné, že památkáři žádost zamítnou (je to asi dva měsíce zpátky, třeba se to posunulo). Chtěl bych se vás zetat, do jaké míry má mít budova architektonické hodnoty sama o sobě, má-li být památkově chráněna, a do jaké míry to závisí na mobiliáři? Nepřijde vám, že současná status památkové ochrany budovy včetně vnitřního vybavení vpodstatě konzervuje a do veliké míry tak předurčuje jejich omezené využití? Nemluvím o extrémních případech zásahů/nezásahů jako kostel Sv. Michala a na druhé straně třeba Ještěd... Díky za odpověď!
kuba
ODPOVĚĎ:
Je pravda, že kouzlo hotelu Praha spočívalo v komlexnosti. Mam krásnej zážitek starej zhruba 10 let. V noci jsme spolu s kamarádem architektem na drzo prošli kolem recepce a naprosto sami jsme si prošli celý hotel včetně zasedacích místností a kinosálu. Bylo to neskutečně magický místo, definice 80. let. Když si představím, že by podobná skladba designu, užitého umění a architektury byla zachována pro budoucnost, tak by to bylo fantastické. Celá věc je ale složitější, pravdu maj tak trochu obě strany sporu, myslim že v tomhle případě zaspal předně stát. Demolice hotelu mě moc mrzí.
Díky všem za účast, posílám pozdravy
Vladimir 518
11.9.2013 10:37