ODPOVĚĎ: Děkuji za zájem i za uznání. Když jsme přišli v roce 2007 s první monumentální instalací, bylo to mrtvé místo, kde občas někdo venčil psíka a sem tam projel cyklista. V následujícím roce jsme připravili víc venkovních výtvarných instalací a sérii koncertů cca ve čtrnáctidenních až třítýdenních intervalech. Cílem bylo, dát místu obsah, který bude mít ducha a lidé se náplavku budou opakovaně vracet ve stále větším množství. To se podařilo a následucící sezóny 2009 a zejména 2010 už připomínaly dnešní stav. Zápisy v návštěvních knihách občas srovnávaly náplavku s Paříží či třeba pobřežím v New Orleans. Ale pak přišla nešťastná sezóna, kdy nekompetentní nájemce nestačil dokončit zcela nepromyšlené upravy kobek a kolaudace proběhla až v podzimních měsících. Byl to hluchý a mrtvý rok a nikomu ta situace nevadila. Někteří z dnešní politických propagátorů oživování dávno oževené náplavky tehdy lokalita přišla, vzdor našim stížnostem, jako velice živá. To je zvláštní. Dnes magistrát začal s jistými aktivitami, ale mají jednu vadu. Jsou netransparetní, nejsou konzultovány s těmi, kteří mrtvé místo dokázali oživit. To asociuje úvahy o odklánění, kterým je Praha, bohužel, proslulá. Rádi bychom realizovali i zimní programy, ale v tuto chvíli zatím není jisté, jestli se náplavka nepromění ve značně opelichanou slepici, jako v Karlově ulici, snašející "zlatá" vejce třeba na Kypr. 29.8.2012 14:17

ODPOVĚĎ: Odpovím pasáží z připravovaného dopisu pražským radním. "Společně s odbornou veřejností (i jako její součást) jsme přesvědčeni o tom, že při rozhodování o dalším směřování náplavek by měly být brány v potaz dosavadní úspěchy i to, co k úspěchu vedlo. Je otázkou, zda úředníci toho či onoho odboru mají v této věci dost odborných vědomostí a také praktických zkušeností? Objektivně lze říct, že stěží. Jinak by nemohlo dojít ani k tomu, že byl v nedávné minulosti prostor pronajat na parkoviště a později neodňat subjektu, který nedokázal adekvátně reagovat na kritiku a s místem, krom vybírání nájmů nic, nedělal. Ona se totiž naskýtá jiná otázka a nabízí se zcela logické řešení vlastní všem moudrým městům. Proč vytvářet koncepci na mrtvý prostor, který už dávno není mrtvý, protože už jej někdo oživil. Odpovědí moudrých měst by mělo být svěření prostoru těm, kteří jej pozvedli. 29.8.2012 14:18

ODPOVĚĎ: Financování je různé. V letech 2008 a 2009 byly nejvýznamnější součástí financování granty, o jejichž přidělení výši rozhodovala grantová komise města. MČ Praha 2 poskytovala obyčejně částku 50 000 Kč Letos však nic. V roce 2010, což byl - vedle letošního roku - nejúspěšnější rok, jsme měli z veřejných zdrojů pouze 50 000 Kč. Zbytek sponzoři a především výnos z kavárny, kterou na základě objednávky a dohody o spolupráci provozuje pro občanské sdružení oprávněný subjekt s licenci. Kavárna je přirozeně povolená a platí násobně vyšší nájmy, než jsou ty pro kulturní projekty. Sezónu v roce 2011 zachránila Pražská paroplavební společnost, která nám poskytla k užívání kasko parníku Hradčany a Česká spořitelna, díky jejímž prostředkům jsme mohli loď alespoň elemntárně uzpůsobit k provozu. Členem ODS jsem cca od počátku tisíciletí a pokud jde o náplavku, patrně se v názorech dost liším od některých kolegů, kteří fungují na úrovni hl. města Prahy. Možná, že po tomto chatu bude mít sdružení jisté problémy. 29.8.2012 14:30

ODPOVĚĎ: Doporučuji sledovat facebookové profily (A)VOID Gallery, Café v lese, Bajkazylu, lodi Kristian Marko, případně jejich webové stránky. Ve vzduchu se vznáší idea souhrného webu Rašínova nábřeží, ale hodně bude záležet na představách magistrátu o dalším využívání místa. Všem, jimž se poslední roky na náplavce líbily, doporučuji, aby jednání magsitrátu sledovali a v příadě potřeby podpořili výsledky jich bylo dosaženo, jakož i subjekty, které za nimi stojí a které s minimem prostředků a často na svůj účet místo nezištně oživovali. Dnes je to pro Prahu výrazně konkurenceschopný projekt, který ji přibližuje alespoň na dohled takovým městům jako třeba Berlín. 29.8.2012 14:36

ODPOVĚĎ: Je to už více než rok, kdy jsme byli s významným představitelem jedné banky u pražské radní pro majetek. Oba se ústně domluvili na tom, že by banka dala městu finanční dar na realizaci dvou objektů a po vyhodnocení provozu by město dofinancovalo zbytek. Pokud jsem však informován, tak z města nikdy do oné banky neodešel dopis s poděkováním za nabídku s odmítnutím nebo přijetím daru. Nicméně projekt Petra Jandy udělal městu velkou PR službu, neboť jej na svých portálech publikovaly velmi prestižní instituce ze všech koutů světa. 29.8.2012 14:43