OTÁZKA:
Dobrý den,matka mého kamaráda byla s Alzheimerovou chorobou umístěna do domu s pečovatelskou službou.Když za ní přišel ráno byla aktivní,ale když ji přišel navštívit k večeru,tak byla a nejen ona naprosto apatická.Domnívá se tedy,že je personál něčím utlumoval aby tzv. ty babky a dědkové nezlobili. Byla hospitalizována v Beřkovicích kde si s ní personál hrál,věnoval se jí a vyráběli spoustu věcí.V další léčebně se poflakovali po chodbách a sestry hráli na počítači hry a tady v pečovatelském domě ji pro změnu utlumovali.Je možné že se to stává,že je to normální ? Dá se s tím něco dělat,tak aby nebyl pacient posléze vystaven šikaně personálu. Jeho maminka zesnula a on s tím nehodlá nic dělat,tak se ptám pro to,že už také nejsem nejmladší a až mě tam mladí šoupnou,nechci polykat bobule a koukat celý den do blba. Děkuji za odpověď
Marcel Pokorný
Ivan David:
Otázka je to velmi komplexní. Různá oddělení někdy i téže nemocnice mají různou úroveň péče. Je to jednak na personálu a vedoucích pracovnících aby udrželi správnou praxi. Dnes je obtížné sehnat (za ty peníze) nejen kvalitní personál, ale i kvalitní vedoucí. Druhou podstatnou věcí je naprostý nedostatek kontrolní činnosti. Mám na mysli průběžné kontroly. Ty byly s velkou slávou zrušeny v roce 1991, když tehdejší ministr Doc. Bojar zrušil krajské ústavy národního zdraví, které na území své působnosti kontroly prováděly. Sám věděl, že je to špatně a tvrdil, že musí být organizována jiná kontrolní činnost. Od té doby žádná organizována nebyla, Koncepci oborů zajišťovali "hlavní odborníci". Ti byli zrušeni v zápalu boje proti "komunismu". Proto většina oborů žádnou použitelnou koncepci nemá. Ostatně nebylo by možno ji zasadit do kontextu koncepce celkové, protože ta neexistuje.
Nabízí se otázka, co jsem udělal jako ministr. Předložil jsem koncepci zdravotnictví, jejíž přijetí ve vládě zablokoval Špidla, protože se obával, že bych byl hůře vyhoditelný, o což od počátku usiloval. Navrhl její "vzetí na vědomí, aby nebyla závazná". Moji snahu vrátit do systému koncepci a průběžné kontorly hodnotili politici a jim poplatní novináři jako návrat k socialismu, kterému je nutno stůj co stůj zabránit.
Protože není průběžná kontrola, je o to více případů špatné praxe. Řeší se až maléry, nejčastěji až po mediální aféře. "Řeší" je Ministerstvo zdravotnictví, vedení nemocnic, lékařská komora... Tam samozřejmě hrozí, že je podle potřeby řešitelů zveličí nebo bagatelizují. Pak nastoupí policie a soudy a soudní znalci...
Co můžete udělat? Můžete si stěžovat, to znamená se nebát. A také chválit příkladnou praxi- tedy v tomto případě příslušné oddělení Psychiatrické nemocnice Beřkovice. Nemyslete si že pochvaly a stížnosti jsou lhostejné těm, kterých se týkají.
Pokud jde o tlumení, je to forma "omezovacích prostředků" a je to vadná praxe od samého počátku. Od osmnáctoho století a někde i dříve až do padesátých let se podávalo opium a jeho deriváty. Čím je méně personálu a čím jee horší, tím více nadbyxtečných tlumivých prostředků. V některých případech jsou samozřejmě nutné.
16.1.2017 11:30