On-line o češtině
vydáno 1.11.2007 12:00
V pondělí začíná unikátní kurz Lidových novin pro všechny, kteří chtějí psát správně česky. Nabídli jsme vám speciální on-line rozhovor s vedoucí oddělení jazykové kultury a jazykové poradny Ústavu pro jazyk český, která se na třiceti lekcích češtiny bude podílet. Markéty Pravdové jste se ptali 5.11. od 9:00 do 15:00.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 5. listopadu 2007 do 15:00
OTÁZKA:
Dobry den, rad bych se zeptal na slova "bysme" a "by jsme" ... zda je spravne oboje, ci pouze jen prvne jmenovane :)
Dekuji :)
Honza
ODPOVĚĎ:
Ve spisovných projevech je správné pouze bychom. Tvaru bysme lze užít spíše v neformálních projevech.
5.11.2007 10:19
OTÁZKA:
Dobry den, muj dotaz se tyka spravnosti psani carky pred slovem "jak". V kterem pripade se pise a kdy ne. Dekuji,GH
anonym
ODPOVĚĎ:
Před jak píšeme čárku tehdy, je-li podřadicím spojovacím výrazem, tzn. v případech, kdy "jak" uvozuje vedlejší větu (např. Nevím, jak bych se vám odvděčil.), a v infinitivních konstrukcích, které vedlejší větu zastupují (např. Přemýšlel, jak začít. Učil se zásady, jak psát správně česky.). Čárku před jak nepíšeme při srovnávání (rychlý jak vítr) a v ustálených spojeních typu "buď jak buď, dělej jak dělej".
5.11.2007 10:21
OTÁZKA:
Dobrý den, píše se na konci oznamovací věty s posledním výrazem zakončeným tečkou (např. zkratka "atd." či datum "26.8.") další tečka? V případě tázací věty by se otazník připojil, tak se mi zdá logické, že by se měla připojit i další tečka v případě věty oznamovací.
Luděk Belán
ODPOVĚĎ:
Pane Beláne, jestliže končí věta datem nebo zkratkou s tečkou, další tečka se na konci věty už nepíše. Taková tečka má totiž zároveň i funkci zakončení celé věty.
5.11.2007 10:26
OTÁZKA:
Proč stále slyším i vidím: zmínit něco? Zmiňujeme se o něčem, že?
Guga
ODPOVĚĎ:
Historický vývoj češtiny, sledujeme-li ho v průběhu několika staletí až do současnosti, postupně směřuje k tomu, že přibývá slovesných vazeb se 4. pádem na úkor vazeb jiných. Vazba "zmínit něco" není nová, jak se někdy lidé domnívají. Je zachycena už v Příručním slovníku jazyka českého (vycházel v letech 1935-1957).
5.11.2007 10:28
OTÁZKA:
Všimla jste si jak poslední dobou mnoho lidí v našich sdělovacích prostředcích používá obratu "v tuto chvíli"?To je skutečná hrůza při bohatosti našeho jazyka.Např. p. Paroubek tento obrat používá tak často,že se bojím,aby se jednou neututochvíloval. Navíc si myslím,že správně česky by měli říkat "v této chvíli".Co vy na to?
Hořínek
ODPOVĚĎ:
Pro vyjádření časových okolností lze podle Slovníku spisovného jazyka českého zvolit předložku "v" jak ve spojení se 6. pádem: v zimě, v nejbližší době, v okamžiku, tak ve spojení se 4. pádem: v sobotu, ve všední den, v tu chvíli. Spojení v tuto chvíli tedy nelze hodnotit jako nesprávné. Jiná věc samozřejmě je, zda se toto spojení neužívá nadmíru.
5.11.2007 10:30
OTÁZKA:
Jak se píše oslovení? Čerství absolventi tvrdí, že se už nemusí skloňovat, a že se ve škole učili oslovovat, např. v dopise: Pane Bek, místo pańe Beku, Došlo opravdu k takové změně pravidel?
Eva Rakova
ODPOVĚĎ:
Paní Raková, k takové změně nedošlo. V kultivovaných projevech nadále platí, že oslovujeme pátým pádem. Úbytek vokativů v mluvených projevech patrně souvisí s úbytkem prestiže korektního vyjadřování a oblibou spontánního, méně formálního až familiárního vyjadřování. V dopisech bychom však 5. pádem oslovovat měli.
5.11.2007 10:35
OTÁZKA:
Proč se přestává používat 5. pád v oslovení?
Příklady:
Pane Petře, nikoliv pane Petr.
Soudruhu Jakeši, nikoliv pane Jakeš, stejně jako Josife Visarionoviči, atd....
Zdravím pana Mirka Pravdu.
S. Z. z Dom.
ODPOVĚĎ:
Mohu jen zopakovat to, co jsem již napsala pí Rakové: ve spisovných projevech - ať už psaných, nebo mluvených – je náležité oslovování 5. pádem. Další příčinou, proč ubývá oslovení pátým pádem, by mohla být i nejistota, neznalost či lenost mluvčích skloňovat. Nutno poznamenat, že tvoření vokativu je u některých jmen značně problematické a existuje i více možných tvarů, např. Němče i Němci, Šnajdře i Šnajdre, Vepřeku i Vepřku, Pistorie i Pistoriusi atd. Pana Mirka Pravdu neznám - jen Honzu, Vaška a Ondru.
5.11.2007 10:38
OTÁZKA:
Sleduji na Lidovkách Příběhy bezpráví, kde se píše o Muklech. Protože to je zkratka (muž určený k likvidaci), píše se s velkým, nebo malým písmenem? a jak je její ženský tvar Žukl, muklyně...?
Marek
ODPOVĚĎ:
Mukl je zkratkové slovo, v němž není důvod pro psaní velkého písmene. Přestože se pro přechýlenou podobu nabízí přípona -yně, doporučili bychom nepřechylovat. Odhlédneme-li od pravidel společenského chování, i ženu můžeme označit za mukla, poděsa, exota či rapla.
5.11.2007 10:46
OTÁZKA:
Tu a tam mi nezbývá, než zabrousit na jazykovou poradnu ÚJČ. Bohužel, občas hledám marně. Alespoň mám ten pocit. Nešlo by k ní "přidělat" nějaký vyhledávač, do kterého by člověk zadal heslo, které hledá a dobral by se k řešení? Že by listoval jako v knižním vydání pravidel?
Helča
ODPOVĚĎ:
Jednoduchou pomůckou je stisk kláves Ctrl a písmene F. Do vyhledávacího políčka si pak můžete zadat jakékoli slovo nebo jeho část.
5.11.2007 10:48
OTÁZKA:
Dobrý den.Kteří z našich současných spisovatelů,podle Vašeho názoru, používají češtinu nejlépe a jsou takovým vzorem pro ostatní ?
Agáta
ODPOVĚĎ:
Hodnocení krásné literatury, a to i pokud jde o jazykovou stránku, je vždy velmi subjektivní. Tato otázka více než jazykovědcům přísluší vědcům literárním, neboť ti posuzují literární dílo komplexně. Mně osobně z dřívějších autorů učarovali Karel Čapek a Bohumil Hrabal, ale zdá se mi, že v současné době se vzorem pro ostatní stávají víc spíš texty publicistické než umělecké.
5.11.2007 10:50
OTÁZKA:
Paní Pravdová,
poučte, prosím, především novináře. Ve svých článcích používají často hovorový jazyk (pražský) a domnívají se, že píší správně česky.
Co Vy na to?
Pamětník
ODPOVĚĎ:
Vždy je třeba vycházet z novinových žánrů. Zprávy a komentáře by měly být psány výlučně spisovnou češtinou. V rozhovorech nebo fejetonech není užití nespisovných forem, tedy i tzv. obecné češtiny, nepřijatelné.
5.11.2007 10:59
OTÁZKA:
Co si myslíte o úrovni češtiny v Lidových novinách a obecně v médiích, ať již tištěných, internetových či rozhlasových/televizních? Osobně narážím všude na spoustu chyb, a to stylistických i pravopisných (!). U moderátorů ČT zase sleduji jistou primitivizaci syntaxe:místo všech spojek, které čeština nabízí, skoro vždy použijí pouze a jedině "a".
Petr
ODPOVĚĎ:
Nedostatky v tištěných médiích, zejména v denících, nelze vždy přisuzovat jen jazykovým neznalostem. Noviny vznikají "za pochodu", mnohdy je zapotřebí některé texty zkrátit, aby mohly být zařazeny aktuální zprávy, a bohužel často není již čas na korekturu. Tolerovat bychom však neměli jazykové chyby v knihách. Větná stavba v mluvených projevech není tak složitá a explicitní jako v projevech psaných. Řeč je lineární, volné přiřazování vět (a užívání spojky "a") je pro mluvené projevy celkem přirozené.
5.11.2007 11:02
OTÁZKA:
Dobrý večer. Ráda bych se zeptala, jak oslovit pana příjmením Němec. Redaktorka v televizi použila oslovení pane Němče. Je to správné?
Děkuji za odpověď. S pozdravem Renata Klaclová.
Renata Klaclová
ODPOVĚĎ:
Paní Klaclová, redaktorka oslovila pana Němce správně. V minulosti byl jediný možný tvar 5. pádu "pane Němče" (jako chlapče, lovče atd.). Jazykové příručky (např. Mluvnice češtiny 2) připouštějí i novější tvar Němci. Oba tvary jsou z jazykového hlediska rovnocenné. O tom, která varianta je vhodnější, rozhoduje v konkrétních případech rodinná tradice.
5.11.2007 11:08
OTÁZKA:
Mám syna na osmiletém gymnáziu a soustavné větné rozbory v něm probudili silný odpor k mateřskému jazyku.Jak by se dala čeština učit tak,aby se ve vědomí dětí stala spíš oblíbeným vyjadřovacím nástrojem myšlenek než abstraktní a absurdní vědou ?
Štefan
ODPOVĚĎ:
Jestliže se výuka češtiny zaměřuje pouze na větné rozbory, rozhodně to není správné. Nesprávné by však také bylo, kdyby se větné rozbory zcela opomíjely. Jsou důležité např. proto, aby žák poznal, který výraz je ve větě podmětem, a podle toho mohl rozhodnout o psaní i-y v příčestí minulém, a také proto, aby mohl správně klást čárky. Samozřejmě také záleží na paní učitelce, zda dokáže i tak obtížné téma vysvětlit srozumitelným výkladem a volbou vhodných příkladů tak, aby žákům češtinu přiblížila a nezošklivila.
5.11.2007 11:15
OTÁZKA:
Dobry den, pani Pravdova,
aktualni slovnik spisovne cestiny dovoluje ve slove "bryskni" psat jen tvrde "y". Nepripada Vam tento pristup ke slovu zjevne ciziho puvodu ponekdu necitlivy ? Me osobne ano, to budeme za chvili psat "trystni" ?
S pozdravem Robert Fremr
Robert Fremr
ODPOVĚĎ:
Nejde o žádnou pravopisnou novinku. Podobu bryskní (z fr. brusque) uvádějí již Pravidla českého pravopisu z r. 1921 a všechny další jazykové příručky.
5.11.2007 11:17
© 2024 MAFRA, a.s. 
Přepnout na verzi pro počítač
