OTÁZKA:
Milý pane Gandaloviči, otázka odjinud: jedním z problémů postnormalizační společnosti je kvalita politiků, kteří mají řešit velmi komplexní společenské problémy. Česká společnost trpí značným zaostáváním a nízkou prestiží společenských věd , spíše jejich absencí ve veřejném prostoru. Skutečný výzkum je nahrazován ideologickým škvárem - nalevo, uprostřed, napravo. Z vlastní zkušenost mohu mluvit o odstupu padesáti let ve vztahu např. k Německu. Seriozní vědy a kontinuální výzkum však mají vytvářet znalostní a rozhodovací základ pro politiky, k nimž se tyto znalosti mají doručovat prostřednictvím různých institucí. Problém vztahu politik a znalost je dost složitý i ve vyspělých zemích. Pokud pominu vykořeněnost pojmů důstojnost, mravnost z českého prostředí (což je politický fenomén), pak mám v tomto prostředí značné obavy o vztah znalost a politik. Dnes se prosazují v politickém a hospodářském životě nové garnitury jejichž vzdělání je středoškolské (viz. rada hl. města, hospodářská komora atp.) a životní rozhled a zkušenost odpovídají postnormalizační době této země. Je to jistě výsledek toho, že v této zemi je slovo intelektuál považováno za nadávku. Avšak Česká republika vedena těmito elitami pak jen těžko obstojí ve světové konkurenci se zeměmi, v jejímž čele stojí politici a jejich aparáty s nejvyšším globálním vzděláním a obrovskou mírou informací. Je to jakoby pouliční hráč kostek hrál šachovou partii proti velmistru. Míra odpovědnosti politika společnosti, již tak velmi malá, se vytrácí zcela.
Alexander Bačkovský