On-line s rektorem UK Václavem Hamplem
vydáno 11.5.2009 12:00
Místo školného na vysokých školách by studenti v budoucnu mohli platit takzvané zápisné. Uvažuje o tom alespoň Univerzita Karlova ve svém návrhu reformy vysokých škol. Jak má zápisné vypadat a proč se pro něj univerzita rozhodla? Na vaše otázky odpovídal rektor UK Václav Hampl.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 12. května 2009 do 12:00
OTÁZKA:
Vaše Magnificence,
proc porad rychleji roste podil vysokoskolsky vzdelaneho obyvatelstva, to jsou schopnosti lidi opravdu takove, ze dnes muze mit titul 40-50% populace? Kdo bude pracovat rukama? Co se zmenilo od prvni republiky, kdy melo titul 5% a od socialismu kdy ho melo 10%, je ted opravdu 4x vice chytrych lidicek, nebo se jen snizily pozadavky a tim poklesla vaha driveudelenych titulu?
Pokud je cilem jen dat diplom kazdemu (volovi), podle zadani politiku, nebylo by lacinejsi davat misto maturitniho vysvedceni treba papir s napisem "Doktor vsech ved - umi se i podepsat"?
Zly zidovsky spekulat
ODPOVĚĎ:
Tzv. "masifikace" (ošklivé, nicméně celkem výstižné slovo) je velmi výrazným celosvětovým a celoevropským trendem. Jsem přesvědčen, že by vedl k devalvaci vysokoškolského vzdělání, pokud by se nepodařilo realizovat výraznou diferenciaci toho, co se vysokoškolským vzděláním rozumí. Jednak podle stupně (bakalářský, magisterský, doktorský), a jednak podle charakteru a kvality instituce.
12.5.2009 11:06
OTÁZKA:
Dobrý den, pane rektore, rád bych se zeptal, jak UK přistupuje k státním maturitním zkouškám. Jsem absolvent UK a podílel jsem se na přípravě státní maturitní zkoušky v jednom z předmětů. Předpokládám, že víte (nebo alespoň tušíte), že se úředníci na ministerstvu (zřejmě i na politický nátlak) snažili připravit maturitu (zejména základní úroveň) co nejjednodušší (aby ji složilo co nejvíce studentů). Budete maturitní zkoušku na fakultách UK uznávat místo přijímacích zkoušek? Za současné úrovně to nedoporučuji...
Jak se stavíte k založení České pedagogické komory a profesního standardu učitelské profese? Za odpověď děkuji.
Milan Kacíř
ODPOVĚĎ:
Možnosti využití státních maturit místo přijímacích zkoušek budou pravděpodobně různé na různých fakultách a oborech, každopádně ale budou závislé na výsledné kvalitě a vypovídací hodnotě státních maturit. Proto přinejmenším zpočátku očekávám vůči státním maturitám spíše jistou zdrženlivost, dokud se jejich hodnota trochu neověří.
12.5.2009 11:09
OTÁZKA:
Jaké procento populace by podle Vás mělo mít VŠ vzdělání ?
Stejná otázka na SŠ vzdělání.
Anonym
ODPOVĚĎ:
To záleží na stupni VŠ vzdělání. Bakalářský stupeň má ve většině zemí, s nimiž má cenu se srovnávat, mezi 30 a 40 % populace. Magisterský stupeň je mnohem méně častý.
12.5.2009 11:11
OTÁZKA:
slysel jsem,ze na studentske projekty je mozne ziskat od univerzity penize.co je na tom pravdy?pokud to neni tajemstvi,s kolika penezi by slo na projekt pocitat?
honza
ODPOVĚĎ:
Loni jsme jako první VŠ v ČR zavedli systém univerzitní podpory zájmové a spolkové činnosti studentů. Na konkrétní akci lze získat příspěvek až 100 tisíc Kč (max 65 % nákladů). Podporu lze získat i pro trvalou, systematickou činnost studentských spolků.
Vaše otázka by mohla mířit i na podporu studentských vědeckých projektů, a ta na UK běží už řadu let. Na základě úspěchu v oponentním řízení lze získat až 300 tisíc Kč ročně.
12.5.2009 11:18
OTÁZKA:
Pripada mi divne, ze se uvazujete o jakemsi skrytem skolnem. Me to neprijde uplne normalni ani systemove. Proc to nenazvete pravym jmenem?.
merlak
ODPOVĚĎ:
Se zápisným a návrhem Univerzity Karlovy je to trochu jinak, než jak se doposud objevovalo v médiích. UK byla velmi kritická ke všem verzím tzv. Bílé knihy. Jednou z podstatných jejích kapitol bylo financování studia, resp. návrh na odložené školné. Návrhy na to, aby se studenti přímo finančně podíleli na studiu se objevují čím dál častěji a je zřejmé, že se k nim UK musí nějak postavit. Proto jsme na univerzitě provedli rozbor možných variant, tj. školné, zápisné, modifikace stávajících poplatků za studium a platby za opravné termíny zkoušek. A na základě tohoto rozboru a vnitrouniverzitní diskuse říkáme, že:
a) nedoporučujeme klasické ani odložené školné
b) nedoporučujeme platby za zkoušky
c) doporučujeme zjednodušení stávajících poplatků za protahování studia a zrušení poplatku za další studium
d) má-li být přímá studentská spoluúčast zavedena, doporučujeme jako nejméně problematickou variantu zavést tzv. zápisné. Zápisné by mělo podle našich představ pohybovat do výše 5000 Kč ročně a mělo by pokrývat náklady na režijní, obslužné a administrativní činnosti na zabezpečení studia, nikoliv náklady na platy, infrastrukturu apod. Tím se zásadně liší od školného. Takováto částka by pro drtivou většinu studentů neznamenala finanční bariéru (a zdravotně handicapovaní a sociálně velmi slabí studenti by byli platby zproštěni) a pro vysokou školu by znamenala nezanedbatelný finanční přínos (na UK cca 7% vzdělávací činnosti). Podrobně bude toto popsáno v materiálu, který ve čtvrtek tento týden na tiskové konferenci zveřejníme.
12.5.2009 11:29
OTÁZKA:
Viděl jsem rozhovor s panem Matějů v Učitelských novinách–cca před týdnem Zdálo se mi, že na Vás nenechal “nit suchou”. Co jste na to říkal?
Luděk Skála
ODPOVĚĎ:
Rozhovor s prof. Matějů jsem si podrobně pročetl. Cítím potřebu se ohradit proti výrokům, že Univerzita Karlova nepřipomínkovala problematické pasáže ve zprávě expertů OECD Country Note z roku 2006, že jsme nechali bez odezvy následné tzv. teze Bílé knihy apod. To jednoduše není pravda, stanoviska UK si každý může snadno najít na iforum.cuni.cz , téma Bílá kniha. Pokud jde o zbytek rozhovoru, počínaje tím, že reforma dle Bílé knihy sama o sobě přinese zlepšení finanční situace vysokých škol a konče tím, že ohrožení humanitních oborů je mýtus stvořený naší Filozofickou fakultou, ten snad ani nebudu komentovat. To jsou totiž věty, které se komentují samy.
12.5.2009 11:38
OTÁZKA:
Pane rektore, myslite si, ze tato urednicka vlada muze v tech nekolika malo mesicich vyresit tema univerzitnich nemocnic? A je jeste nejaka novinka v teto zalezitosti? Domnivate se, ze skutecne hrozi realne zruseni VFN na Karlove namesti?
Alexandra Tůmová
ODPOVĚĎ:
UK už před několika měsíci, po předchozím ročním bezvýsledném jednání o návrzích předkládaných Ministerstvem zdravotnictví, předložila kompletní návrh zákona o univerzitních nemocnicích. Je tedy na čem stavět, a pokud by byla ochota ke skutečně partnerskému "dotažení" této záležitosti, mohla by tato vláda připravit materiál, který by parlament po předčasných volbách nemusel mít problém schválit. Detailně jsem o tom s některými představiteli ministerstva hovořil, Asociace děkanů lékařských fakult v tomto směru vyvíjí nemalou aktivitu. Co se týče periodicky se opakujících tendencí k odstěhování VFN z Karlova náměstí, nebudu teď hodnotit všechny negativní aspekty, ale každopádně by to byl pro UK vážný problém vzhledem k místně závislému spojení výuky a výzkumu především s 1. lékařskou, ale i s Přírodovědeckou a do jisté míry i Matematicko-fyzikální fakultou. A nebyl by samozřejmě pouze problém univerzity a přímé ohrožení 1. lékařské fakulty, reálně by v případě přetržení této vazby hrozilo, že VFN jako špičkové zdravotnické zařízení navázané na lékařský výzkum zanikne. Chci věřit, že nedávná ujištění představitelů Ministerstva zdravotnictví, že toto nehrozí, jsou míněna vážně. Text materiálu, který minulé pondělí schválila vláda, aniž by nám cokoliv o tom kdokoliv ze státních představitelů řekl, mě však velmi znepokojil.
12.5.2009 11:50
OTÁZKA:
Dobrý den, co říkáte na to, že se studium u nás stává výsadou pouze bohatých? Začíná to už od školky, rodiče s nízkými platy nemají na to, aby platily tisíce za kroužky angličtiny nebo keramiky, nemohou dopřát dětem ani školky v přírodě, které stojí 2000 - 3000 na týden. Pokračuje to na školách, kde si nemohou dovolit zaplatit dětem kroužky sportu, jazyků nebo základní uměleckou školu, protože kolem 2000 Kč každý půlrok prostě nemají. Nejvíce jsou vyčleněni z kolektivu děti matek-samoživitelek. Takové děti většinou hned po ukončení SŠ jdou pracovatm protože by je rodiče na VŠ už neuživili. Nebo musí volný čas a noci chodit na brigády. Děti bohatých rodičů mají vše a mnozí si toho ani neváží.
Iva
ODPOVĚĎ:
Ano, je třeba dbát na to, aby možnost rozvíjet talent pokud možno nebyla blokována sociální bariérou. V případě VŠ vzdělávání je třeba rozvinout systém státní podpory studentů, na čemž, pokud vím, MŠMT pracuje.
12.5.2009 11:51
OTÁZKA:
Dobrý den, ráda bych se zeptala na otázku: "Co bude pro UK znamenat 10% škrt v rozpočtu, jak nedávno sdělil nový ministr Janota?"
Hanka Suchá
ODPOVĚĎ:
Příjmy UK se zhruba řečeno skládají z příjmů na vzdělávací činnost, z příjmů získaných na vědu a výzkum (na základě grantových a dalších soutěžích) a z vlastních příjmů. Každá z těchto částí tvoří zhruba třetinu. Pokud by opravdu mělo dojít k seškrtání deseti procent z prvních dvou částí, měla by UK v roce 2010 rozpočet o cca sedm procent nižší a to už by „velmi bolelo“ a neobešlo by se to bez viditelných dopadů (včetně počtu přijímaných studentů, nabídky apod.). Doufám však, že tento katastrofický scénář se realitou nestane, že i v obtížné hospodářské situaci si vláda bude vědoma toho, že jsou škrty, které se později vrátí s daleko horšími dopady, což některé evropské vlády velmi dobře vědí a podle toho konají . A to případ škrtů prostředků na vysokoškolské vzdělávání a výzkum, už tak chronicky podfinancované oblasti, naprosto nepochybně je. Jsem připraven argumentovat, dokládat fakta a prostě udělat vše, aby k takovýmto drastickým zásahům nedošlo.
12.5.2009 12:01
OTÁZKA:
Dobrý den pane rektore, téma financování se objevuje hodně často, ale pořád v tom mám trochu zmatek. Jak moc vážná je situace u humanitních oborů a je jejich ohrožení opravdu reálné, nebo jde o fámu? Jako matku dvou dětí, které uvažují o studiu na FF UK, mne to dost trápí. Děkuji za odpověď.
Anna Š.
ODPOVĚĎ:
Veškerá mezinárodní srovnání, která jsou k dispozici, ukazují, že VŠ vzdělávání je v ČR dlouhodobě jedno z nejhůře financovaných mezi civilizovanými zeměmi (např. v rámci OECD). Bohužel na humanitní obory tento problém dopadá z řady důvodů tíživěji, než na mnohé jiné obory. VŠ dostávají za vzdělávání v humanitních oborech nedůstojně málo peněz (např. méně než střední školy nebo dokonce než věznice na jednoho vězně!). I když na to vysoké školy dlouhodobě poukazují, dostatečná vůle k nápravě tohoto hanebného stavu se u politiků nenachází. Ohrožení humanitních oborů tedy rozhodně není žádnou fámou (a to navíc v kontextu některých znepokojivých kapitol Bílé knihy terciárního vzdělávání). Jde ovšem o dlouhodobější záležitost a studium na FF tedy lze s klidným svědomím doporučit.
12.5.2009 12:03
OTÁZKA:
Už teď si musíme kupovat velmi drahé učebnice. Školné prosím, ale budeme pak i tyto učebnice dostávat? Anebo jich unioverzita koupí dostatčné množství aspoň do knihovny? Děkuju.
Pavka
ODPOVĚĎ:
Na otázky týkající se zápisného a školného jsem již souhrnně reagoval v odpovědi p. merlakovi.
12.5.2009 12:05
OTÁZKA:
Nemyslíte, že školné a zápisné jsou pouze dva názvy jedné a té samé věci? Já teď žiji v Chorvatsku a vidím jaký je problém se zavedením plošného školného. Na některých fakultách probíhá neomezená blokáda studentů. Nemůže podobná situace nastat v budoucnu i v České republice, při pokusu zavést školné nebo zápisné.
Pešl
ODPOVĚĎ:
Na otázky týkající se zápisného a školného jsem již souhrnně reagoval v odpovědi p. merlakovi.
12.5.2009 12:06
OTÁZKA:
Dobrý den, rád bych se zeptal, proč tak zásadně nesouhlasíte se školným na VŠ? Myslíte, že české VŠ mají dostatek peněz nebo jak je chcete financovat, aby nedošlo k prohloubení veřejného deficitu?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Rád bych poopravil tvrzení, že zásadně nesouhlasím se školným. Jen mám za to, že za současné situace, kdy neexistuje efektivní systém finanční pomoci studentům, by přímé školné ve výši, která by zásadně zlepšila financování VŠ, tvořilo neakceptovatelnou bariéru pro sociálně slabší studenty. A pokud jde o tzv. odložené školné, všechny návrhy, které jsem zatím viděl, přinášely mnohem více problémů (studentům i školám) než pozitiv (viz stanoviska k Bílé knize na iforum.cuni.cz). Proto navrhujeme k diskusi možnost tzv. zápisného, viz odpověď p. merlakovi. Co se prohlubování veřejného deficitu týče, ten asi není způsoben příspěvkem vysokým školám, protože ten je u nás jeden z nejnižších v OECD.
12.5.2009 12:20
OTÁZKA:
V Rusku funguje a výborně se osvědčuje systém, kdy stát určuje, kolik absolventů podle mínění státu je pro daný obor potřebné (nikdo jiný než stát nemá pro takové rozhodování dostatek informací a kompetencí). Každá škola má taky určen maximální počet studentů, které je schopna bez újmy na kvalitě učit. Z přijímaných studentů těm s nejlepšími výsledky zkoušek až do počtu potřebných absolventů stát uhradí školné. Ostatní přijatí školné platí. Škola pak nemůže přijmout nikoho nad maximální počet studentů. Takový systém je ku prospěchu jak společnosti jako celku, tak i studentům, kteří chtějí studovat obor, kde není velká šance na jeho vykonávání.
Co kdyby stát a školy v ČR přestaly trvat na nesmyslných ideologických a politických dogmatech a vytvořily obdobný systém?
Ivan Vagera
ODPOVĚĎ:
To by bylo na podrobný rozbor, ale opravdu si myslíte, že mají státní úředníci určovat, kolik má být za tři nebo pět let historiků, biologů, teologů, lékařů či sociologů? Já nikoliv. Ano, stát samozřejmě má mít možnost motivačními nástroji zasáhnout v případě rýsujícího se nedostatku některé profese, ale to je vše. Jinak by se měl s danou veřejnou vysokou školou dohodnout na (pokud možno dlouhodobém) kontraktu na financování daného počtu studentů, které univerzita zabezpečí a další nechat na reálné, nikoliv umělé poptávce uchazečů a flexibilní nabídce vysokých škol. Bohužel k tomu máme u nás ještě daleko. Zásadní návrh Univerzity Karlovy v tomto směru veřejně představíme ve čtvrtek.
12.5.2009 12:20
OTÁZKA:
Souboj o školné, resp. zápisné se dá vnímat jako souboj Matějů vs. Hampl - první opatrně přicházel se školným a s razantní změnou celého vysokoškolského systému, druhý mu oponoval a vytvořil variantu zápisného. Co říkáte na to, že pan Matějů má nyní na MŠMT peníze z tříletého "grantu", resp. projektu v rámci operačních programů? Mluví se o tom, že ten tříletý projekt je na 100 milionů korun (!), zahrnuje přípravu zákona; přičemž jen ma platy členů "týmu" - což je v podstatě část týmu stvořivšího Bílou knihu - 52 milionů. Kolik peněz může do podpory vzniku zákona o zápisném investovat vaše univerzita? Je to srovnatelná částka?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Ano, vím tom, že si MŠMT schválilo devadesátimiliónový projekt (Individuální projekt národní-Reforma terciárního vzdělávání) financovaný z evropských peněz na přípravu nových zákonů o terciárním vzdělávání, o finanční pomoci studentům a aktivity s tím související. Ptal jsem se na tyto věci představitelů MŠMT, Rada vysokých škol toto dokonce zveřejnila na svých stránkách. Těžko se mně to komentuje, aniž bych musel volit poměrně silné výrazy. Tak pouze dodám, že na vypracovávání stanovisek, mnohdy velmi rozsáhlých, alternativních návrhů, námětů na novelizaci zákona apod. nemá UK z veřejných ani evropských prostředků ani korunu. Mimochodem, totéž platí i v případě univerzitních nemocnic.
Děkuji za všechny otázky. I když jsem nestihl na všechny odpovědět, věřím, že jsem se dotkl všech nadnesených témat. Těším se někdy na viděnou.
12.5.2009 12:39
© 2024 MAFRA, a.s. 
Přepnout na verzi pro počítač
