OTÁZKA:
Ahoj, ráda bych se tě zeptala na to, jaké byly tvoje první dny/týdni v ateliéru Arika Levyho? Co pro tebe bylo těžké a co naopak? Jak moc se proměnila tvoje představa práce u něho v ateliéru před odjezdem a následně po zkušenostech.
Děkuji :)
Aneta
ODPOVĚĎ:
Ahoj,
první týdny v atelieru mě jímala nejistota a strach, jestli mě to tam bude naplňovat. Nebyla jsem příliš zvyklá sedět celé dny u počítače. Arik hodně cestoval a každý měl svou samostatnou práci, musela jsem se rychle rozkoukat. Neměla jsem žádnou představu o tom, jak to v takovém studiu může fungovat. Nikdo mě nevodil za ruku, spíš čekali, co se ze mě vyklube a tak jsem chvilku byla nesvá. Byl to docela tlak, když mě ostatní zkoumavě sledovali. Musela jsem si nějak zorganizovat čas a podávat výsledky, které se ode mě očekávaly. Učila jsem se rychle a pak se přirozeně začalo ukazovat, co se ztotožňovalo s mým vlastním přesvědčením a co ne. Následně jsem poznala, co je při tvorbě podstatné a co druhořadé. Když máte tak velké studio jako Arik, musíte věci řešit rychle a ne se jimi zabývat týdny. Není čas na zbytečnosti.
Já osobně jsem si pak uvědomila, že bych měla raději menší studio, kde se dokáži projektům více věnovat a hrát si s detaily.
(Ostatně : The details are not the details. They make the design // Charles Eames)
16.1.2013 21:16