OTÁZKA:
Dobrý den, Gabrielo (pamatuji si, jak má dávná spolubydlící neměla ráda oslovení Gabrielo, ale ani Gabčo, ani Gabuš, tak se jí říkalo tvarem Gábi, což bylo znění, kterému se nechtělo moc přes pysky takřka nikomu - takže za nevhodné oslovení se případně omlouvám)! A dovolil bych si dvě otázečky z vlastní zahrádky, přijmete-li ..
1. Jaký Váš postoj k nahotě na divadelním pódiu, potažmo k nahotě vůbec? Hovořili jsem o tom v sobotu s kamarádem Jakoubkem, taky hercem, a uváděl jsem právě komediální Spílání publiku, kde člověk měl v tu nahou chvíli pocit, že by měl buď vstát, a nabídnout hercům svetr, nebo se svléknout též. A obojí bylo poněkud nemístné. Ale to jen pro kontext .. neptám se na Vaši roli v inscenaci, ptám se osobně Vás.
2. Dokázala byste shrnout nějak svou pocitově uměleckou (ne, lidskou) zkušenost z Komedie do několika slov? Bylo něco, co by Vás napříč hrami bytostně oslovilo, změnilo, "očistilo", jak zní ten řecký termín? Byla to spíš hodně hořká čokoláda, kterou člověk prostě vycucá a polkne, nebo to byly sazenice růží, které v sobě člověk vysadí, pěstuje je, ale ovoce žádné nenesou, dotýkat se jich bolí a darovat se dají jen za cenu jejich života? Nebo šlo o textové kejklířství? Nebo pozérství? Pamatuji si např. konec Procesu, kdy jsem měl obtíže vyjít i těch pár schodů k baru na fernet. Se Starými mistry podobně. Tak by mě jen zajímalo, jestli jsou herci splachovací, či máte-li naopak z té doby nějakou osobní jizvu?
Bohužel O M S jsem neviděl ani tak, ani tak. Ale děkuji za to, že jste. Buďte prosím i nadále!
gorecki
