Okouzlení funkcionalismem. Eugen Linhart patřil mezi přední představitele české avantgardní architektury

Premium

Funkcionalistický parník. Špičkově vybavená budova někdejšího Gymnázia dr. Edvarda Beneše na dejvické Evropské třídě z let 1935–1937 patřila k nejmodernějším školám v meziválečné Praze. | foto: Zdeněk Lukeš

  5:00
Umělecké sdružení Devětsil nebylo jen literárním spolkem, byť se v jeho souvislosti nejčastěji mluví o spisovatelích. Patřili do něj i architekti. A jednoho takového si dnes představíme.

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Po skončení první světové války a vzniku samostatné Československé republiky se naše architektonická tvorba rozdělila na dvě větve. Zatímco starší generace zcela propadla módnímu stylu art deco, který se měl stát jakýmsi typem „národní architektury“, což vyjadřovala bohatá plastická dekorace průčelí v barvách trikolory, mladí studenti techniky, akademie i Umprum si představovali moderní architekturu zcela jinak.

Zejména díky teoretiku Karlu Teigemu a jeho sborníkům i zahraničním kontaktům na evropskou avantgardu znali výboje švýcarského novátora Le Corbusiera, sledovali dění v desavské progresivní škole Bauhaus, obdivovali jednoduchou, ale působivou architekturu v Holandsku nebo Skandinávii a zaujal je i ruský konstruktivismus.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

99
Předplatit
Flexibilní, bez závazků
Automatické obnovování

Roční

989
Předplatit
Nejlepší poměr cena/výkon
Ušetříte 17%

Dvouleté

1 889
Předplatit
Nejvýhodnější
Ušetříte 20%

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.