Po zbourání vídeňských městských hradeb, k němuž zavelel císař František Josef I. v roce 1857, vznikl na jejich místě prostor pro široký bulvár, který by obemykal městské historické centrum, s alejí a později i tramvajovou tratí. A právě zde v průběhu tří dekád na sklonku devatenáctého století vyrostly klíčové stavby rakousko-uherské metropole: budova parlamentu, radnice, neogotický chrám, divadla, muzea i řada paláců.
Tato výstavní třída byla také přehlídkou mimořádné architektury, na projektech jednotlivých budov se podíleli mnozí významní rakouští i němečtí umělci. Byla to samozřejmě také inspirace pro řadu dalších měst monarchie, včetně Prahy a Brna. Mnozí z nejvýznamnějších architektů vídeňského Ringu se pak podíleli i na stavbě paláců na našem území, zejména v moravské metropoli, nikoli neprávem někdy označované za malou Vídeň.
