Pozdně moderní doba, v níž se nacházíme, se vyznačuje zvláštní prací s realitou. Realita je často jen to, co jako realitu přijímáme, i kdyby to nakrásně nebylo vůbec reálné. Vyplývá z toho nejen to, že se až příliš mnoho lidí raději oddává pobytu ve svém vlastním vesmíru, než aby se snažilo najít nějaké společné místo, ale i to, že realitu vytváříme.
A v tomto procesu nestačí jen vidět, slyšet a cítit, ale také musíme myslet. A přesvědčit sebe i ostatní prostřednictvím slov, že něco společného máme brát vážně, skrze slova, která – jaké to podivení – tvoří lidský svět.
Islandský spisovatel Andri Snaer Magnason si vzal toto zjištění jako východisko své knihy o klimatické změně. V českém překladu Marty Bartoškové se jmenuje O času a vodě a autor v ní právě hledá slova, která by pochybující čtenáře přesvědčila o tom, že klimatická změna je až příliš reálná hrozba, které bychom se měli postavit. Najít vhodná a přesvědčivá slova – to je to, o co tu běží!
