V roce 2021 se právě zde snažily dostat z Běloruska do Evropské unie tisíce migrantů z Blízkého východu a Asie. Podle Bruselu je tam posílala vláda běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby destabilizovala unii. Některé nevládní organizace tehdy vinily polské úřady a pohraničníky, že migranty násilím zatlačují zpět na běloruské území.
„Evropští politici ví, že migrační problém bude stále větší. Je to velká výzva pro Evropu, které musíme čelit,“ připustila Hollandová. Podle ní ale „zdi“ tento problém nevyřeší. Připomněla plot, který Polsko po krizi na hranici z roku 2021 postavilo.
Na polsko-běloruské hranici před dvěma lety vznikaly provizorní tábory, v nichž uprchlíci přežívali s nedostatkem jídla a vody. Polská vláda tam také dočasně vyhlásila výjimečný stav, takže do určité oblasti nesměli ani novináři či ochránci lidských práv. „Pokud budeme takhle pokračovat, sami zničíme civilizovanou Evropu, Evropu lidských práv,“ řekla také Hollandová.
Polská režisérka vyjádřila rovněž obavy z nárůstu extrémní pravice v některých zemí a z populistických politiků, kterých využívají „diktátoři“, mezi nimiž uvedla ruského prezidenta Vladimira Putina. „Žijeme ve velmi nebezpečném světě,“ řekla a připomněla i ruskou agresi na Ukrajině. Podle Hollandové je Evropa kontinentem splněných snů, civilizace, lidských práv, má ale také minulost „nejhorších zločinů proti lidskosti“.
Polská režisérka uvedla, že se ve svých filmech často zabývá soubojem dobra a zla. V této souvislosti zmínila i drama Šarlatán z roku 2020, na němž spolupracovala s českými filmaři a herci. Rovněž Hollandové nejnovější snímek Hranice má českou stopu. Českým producentem tohoto polsko-česko-francouzsko-belgického filmu je Šárka Cimbalová ze společnosti Marlene Film Production, snímek koprodukovala Česká televize a podpořil ho Státní fond kinematografie. Na podobě filmu se podílel český střihač Pavel Hrdlička, který s Hollandovou již v minulosti spolupracoval.
Tři druhy lidí
Podle Hollandové existují tři druhy lidí - na jedné straně psychopati a druhým extrémem jsou naopak lidé empatičtí a dobří navzdory všem nástrahám. Uprostřed jsou ti, kteří se podle okolností přikloní na jednu stranu. Režisérka to řekla v souvislosti s natáčením na polsko-běloruské hranici. „Mluvili jsme s pohraničníky, samozřejmě tajně... a i oni sváděli vnitřní boj,“ popsala Hollandová.
Na tiskové konferenci hovořila také polská herečka Maja Ostaszewská, kterou Hollandová vybrala do role hlavní hrdinky svého nového snímku. „Je to vždy osobní volba, ne vina systému. Každý může otevřít dveře a pomoci,“ řekla Ostaszewská, která pomáhala běžencům v nouzi spolu se skupinou Grupa Granici.
Na závěr tiskové konference Hollandová přečetla vzkaz od skupiny dobrovolníků Grupa Granica (GC). „Když se tu bavíme, stále jsou lidé na hranicích v lese, kteří čekají na pomoc,“ připomněla. „Syřan Ísa byl nejstarší syn rodiny, který jel sám do Evropy, aby pak příbuzným pomohl. Jeho snem bylo najít bezpečné místo pro život,“ zmínila Hollandová jednu z obětí uprchlické krize na polsko-běloruské hranici.
Podle GC tam zemřely čtyři desítky lidí. Jejich památku uctili účastníci dnešní tiskové konference v Benátkách spolu s tvůrci snímku Hranice minutou ticha.
Pozitivní recenzi o filmu zveřejnil server deníku The Guardian, který snímku udělil čtyři hvězdičky z pěti. „Agniezska Hollandová neztratila nic ze své vášně, nebo soucitu, a toto brutální, naštvané, vyčerpávající drama v pochmurném černobílém provedení je zcela jasně prací režisérky, která natočila snímek Evropa, Evropa v roce 1990,“ píše recenzent britského deníku.
Podle agentury Reuters je snímek vysoce kritickou reflexí polského postoje, který odmítá přijmout migranty z Afriky a Blízkého východu, ačkoliv země poskytla útočiště více než milionu utenčenců z Ukrajiny.
