Film jsem viděl.

1. Souhlasím s tím, že se z Hitlera stala podivná kreatura. Očividně záměr neukázat ho v jeho nejlepších letech, kdy byl okouzlující, schopen manipulace nejen davem, ale i jinými politiky. Nechápu, jak mohl někdo vybrat herce, který mu není podobný ani za mák.

2. Chambrelain je dost idealizovaný a film naznačuje, že si je vlastně vědom, že Hitler s požadavky neskončil.

3. Ve skutečnosti na jednání byl přítomen i Beneš, i když jen za dveřmi. Tahle věc mi docela chyběla. Protože ho tam nechali čekat, jako nějakého sluhu a pak mu to dali jen podepsat. mimochodem před časem se našel dokument, že Beneš předem dal vědět spojencům, že je ochoten Německu podstoupit část území za zachování míru.

Co že Beneš podepsal?

sice je to uplne blby, ale aspon muzeme byt radi, ze zapad vcetne Nemecka ma porad potrebu Mnichov resit. jejich podvedomy pocit studu me osobne tesi :-)

Tak ono je Mnichov dnes aktuální kvůli Ukrajině. Kde to mnichovské "řešení", rozdělení Ukrajiny na dva kusy, vyhovuje oběma hlavním stranám, Putinovi i EU.

Putin by získal východní část Ukrajiny , kde je spousta lidí, hlavně ti starší, z minulé doby Sovětského Svazu proruských. Ostatně oblasti vzbouřeneckých republik a Krymu už Putin defakto má, potřebuje to jen nějakým oficiálním procesem, proti vůli Kyjeva, zlegalizovat.

A EU potřebuje, kvůli prosperitě západoevropských států EU, regiony s nízkou mzdou a vzdělanými lidmi ochotnými tvrdě pracovat za tu nízkou mzdu. Protože jejich firmy potřebují ke své prosperitě levně vyrobené rychle dodané komponenty, které jen smontují dohromady, nalepí na ně cedulku třeba "Made in Germany" a prodají za vysokou, třeba německou cenu.

U nás a v zemích Visegradu jsou ty mzdy už poměrně vysoké a v Rumunsku a Bulharsku nebude dlouho trvat a už taky budou vysoké. EU tak bude muset, aby si udržela prosperita západoevropských států, zabrat do jednotného

Autor nezmiňuje filmové vyznění mnichovské dohody jako promyšleného Chamberlainova kroku, kterým získal pro Británii čas na připravu obrany proti Hitlerovi. Vzhledem k tomu, jak byla Británie "připravena" v září 1939, lze namítnout, že Chamberlainův čas zjevně nevyužila a téze o promyšleném kroku se tak jeví jako obyčejný blábol.

Napsal jste to dřív než já. Ale z čeho usuzujete, že Británie ten čas zjevně nevyužila? V době Války o Británii už byla téměř zcela připravena minimálně v letectví, hlavně stíhačích. A radarech.

A ještě dřív v době pádu Francie už měla nějak 150 tisíc zrekrutovaných, vyzbrojených a vycvičených vojáků, které v podobě Expedičního sboru vyslala Francii na pomoc.

Uvědomte si, že ve Velké Británii v První světové zahynulo v zákopech v severní Francii milión nebo dva milióny britských vojáků a často tisíce vojáků hynulo jen proto, aby se linie fronty posunula na nějaký den o pár stovek metrů a po protiútoku Němců se zase vrátila zpět na původní pozici. Že na začátku té války proti německým kulometům útočily pluky Francouzů a Britů nebo Kanaďanů v pestrých nemaskovacích uniformách či kiltech a v pochodových útvarech, do kroku jim hráli třeba skotští dudáci a měli svými generály zakázáno před střelbou padat na zem.

Za Chamberleina bylo ve velké Británii velmi silné protiválečné hnutí, protože v