Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Depeche Mode bez chyby. Novému albu Memento Mori se nedá vytknout nic, ale ani ničím nepřekvapí

Prapor Depeche Mode dnes třímají už jen dva členové původní sestavy: Martin Gore a Dave Gahan foto: ANTON CORBIJN

V pátek vyšlo patnácté studiové album britských Depeche Mode. Skupina, jejíž sestava se ztenčila na pouhé dva členy, na novince v drsných, sametových i tanečních odstínech hovoří o temných stránkách života. Nikoli náhodou byl pro název alba zvolen termín ze středověké latiny: Memento Mori. Pamatuj na smrt.
  5:00

Jakkoli s tématem smrti pracuje – a někdy si také bezzubě pohrává – populární a rocková hudba odnepaměti, jsou chvíle a situace, kdy se mu lze jen těžko vyhnout. Vyžaduje to však obzvláštní talent, uchopit tak silný podtext důvěryhodně a autenticky, neupadnout do pompéznosti a kýče. Depeche Mode jsou naštěstí po svých mnoha životních zkušenostech a v odpovídajícím věku šedesátníků takovým nadáním obdařeni.

Problémový spratek, který nenáviděl školu. Depešák David Gahan přežil i předávkování a slaví šedesátiny

Dokonce i když hovoří v obratech, které by se snadno mohly zvrtnout v klišé, ať už zpívají o umírajících andělích (Wagging Tongue) nebo o tom, že z nás, živých bytostí, jednou budou jenom duchové (Ghosts Again), nebo když si na obal dají stylizovaná andělská křídla, dělají to s takovou přirozeností a niterností, že jim odolá asi jen ten největší cynik.

Smrt mediátora

Během přípravy alba se sešlo několik tragédií, které jeho ladění ovlivnily. Martin Gore coby hlavní autor začal na albu pracovat v době pandemie. Některé písničky dokonce původně neměly ani být pro Depeche Mode, nýbrž pro zamýšlený Goreův vedlejší projekt se zpěvákem novovlnných Psychedelic Furs Richardem Butlerem. Spolu napsali sedm písní, které se ale nakonec Goreovi zdály tak dobré, že mu přišlo líto je nevyužít ve svém hlavním projektu. Zpěvák Depeche Mode David Gahan se jimi vzápětí také nadchl a Butler je tak pod částí alba podepsán jako spoluautor.

Další ranou, sotva odeznělo covidové šílenství se statisíci mrtvými, bylo napadení Ukrajiny Ruskem, které šokovalo celý civilizovaný svět, jenž vzápětí vzal obranu Ukrajiny za svou. A aby toho nebylo málo, smrt zařádila i přímo v nitru skupiny: zakládající člen Depeche Mode Andy Fletcher, působící podle dlouholetých interních zpráv především jako jakýsi mediátor mezi věčně soupeřícím Gorem a Gahanem, zemřel loni 26. května v šedesáti letech na perforaci aorty.

V jednu chvíli to prý vypadalo, že práce na albu budou zastaveny, během nočního telefonického hovoru se ale zbývající dva členové dohodli, že musí také na Fletcherovu památku album dotáhnout do konce. Je však nepochybné, že právě jeho „záhrobní“ ladění je touto událostí silně poznamenáno.

První singl

Jako první singl byl – teď, po poslechu celého alba, už víme, že naprosto logicky – vybrán song Ghosts Again. Hudebně naprosto typická „depešárna“ s nezaměnitelným synth-popovým zvukem a Gahanovým zpěvem, který je rozpoznatelný na první dobrou, plus ovšem s textem, který řadí obrazy, vypovídající o pomíjivosti času i lidského snažení, neboť, jak už bylo výše řečeno, skončíme jako duchové.

DEPECHE MODE:
MEMENTO MORI

vyd. Columbia/Mute 2023

Píseň nevšedně, i když v kontextu tvorby této kapely zase ne nikterak překvapivě, podpořil velmi výtvarný černobílý videoklip, který režíroval dlouholetý autor vizuální složky Depeche Mode fotograf Anton Corbijn. Využil k tomu parafráze slavné scény hry v šachy z filmu Ingmara Bergmana Sedmá pečeť, kterou prostříhal se záběry protagonistů na jakémsi hodně podivném, skoro až malebném hřbitově. Mimochodem strhaná vrásčitá tvář Martina Gorea v kápi si příliš nezadá s podobou o generaci staršího Keithe Richardse...

Stroje a lidé

Memento Mori se jako celek vrací vlastně do minulosti, skoro až k začátkům Depeche Mode, kdy pracovali s velmi syrovým, až na kost toho nejnutnějšího „ohlodaným“ syntetickým zvukem. Samozřejmě že studiové možnosti dnes mají mnohonásobně lepší, kapely, jež staví na elektronice, dostaly překotným vývojem tohoto druhu hudebních nástrojů do ruky za poslední desítky let neuvěřitelné možnosti. Ale i elektroniku musejí ovládat a programovat lidé, stejně jako musejí psát písničky, stavět je do smysluplných celků, vymýšlet melodie a vtisknout jim náladu, to za ně žádný stroj neudělá. Nebo rozhodně ne na takové úrovni, jakou předvádějí právě zde Depeche Mode.

Hned první píseň My Cosmos Is Mine je ukázkou takové schopnosti: bez jakéhokoli pocitu „přeplácanosti“ se zde pracuje s vznosnou, působivou atmosférou, která ze všeho nejvíc evokuje pobyt v katedrále na mši. Gahanův silně nahalený hlas, ale i melodická linka jednoznačně odkazuje k liturgickému zpěvu, k němu ale hrají velmi syrové zvuky a rytmy. I další pomalé písně, třeba Don’t Say You Love Me, znějí velmi působivě, Depeche Mode jsou v nich na tomto albu asi nejsilnější a výrazová škála zpěvu Davida Gahana je tam nejvíce doma.

To se ovšem nevylučuje s písněmi typu Wagging Tongue, které mají vysloveně hitové ambice, na první poslech působí skoro až pozitivně nebo bezstarostně. Ale jen do chvíle, než se soustředíme na tón Gahanova zpěvu – málo platné, i kdyby se rozkrájel, existenciálního rozměru se, zvlášť s textem, který tato píseň má, prostě nezbaví. Což jistě ani nechce.

Snad jen jedna píseň – ale opět jen zdánlivě – vybočuje. V Soul With Me najednou slyšíme úplně jinou hlasovou polohu, totiž Goreovu, jiný způsob zvukového sejmutí a také velmi netypickou melodii, evokující staré americké muzikály. Jenomže text je opět, z nového úhlu, o tom samém: „Jdu tam, kam létají andělé/a svoji duši beru s sebou.“

Vzato kolem a kolem, album Memento Mori vlastně samo o sobě není ničím „překvapivé“ nebo „přelomové“. Z větší části jsou to klasičtí, vrcholní Depeche Mode. Ale všechno tu tak skvěle do sebe zapadá a písničky jsou tak chytře vymyšlené, instrumentované a zprodukované (James Ford), že tu není k nalezení žádná chyba.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...