Neděle 26. května 2024, svátek má Filip
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Rituál a technologie podle Spitfire. Taneční performance vás provede duchovní proměnou lidí v hraničních situacích

Boj o sebepřijetí. Markéta Jandová v inscenaci Spitfire Company foto: SC

Tanečně-spirituální performance F*cking Beautiful Spring experimentuje na pomezí lidské kognitivity. Dramaturgicko-režijní koncept Petra Boháče, sólově ztělesněný Markétou Jandovou, evokuje otázky duchovní a materiální podstaty existence, kterou nahlíží v reminiscencích mariánského mýtu a konfrontuje ji s vnímáním binaurálního mixu Martina Hůly.
  5:00

Performance je první částí dvoudílného cyklu o současných podobách spirituality. Námětem kreace je přijetí či vyrovnání se s duchovní proměnou vyvolanou hraničním stavem, těhotenstvím mladé ženy (Jandová), která reprezentuje archetypy obecné lidské situace, stejně jako mariánské i pohanské symboliky. Nedílnou součástí konceptu je performativní experiment uskutečňovaný v paralelních rovinách individuálního a kolektivního vnímání, jež je stimulováno binaurálním zvukovým mixem Martina Hůly. Kompozice je většinu času přenášena do bezdrátových sluchátek.

K nasazení aparátu jsou diváci vyzváni v úvodu, zatímco před ukončením performance jsou vybídnuti k jejich odložení. Poslech umocňuje svébytnou koncentraci každého z diváků a performerky a ústí v zjitřené prostorové vnímání zvuků a podněcující emoční a vizuální představivost účastníků. Výsledkem je citelně prožívané percepční rozhraní navozené proměnou smyslového zachycení a následného kognitivního zpracování proudících vjemů. Mezní, duchovně-tělesný stav a jeho sdílení je blízké rituálu, k němuž se autoři vztahují podtitulem „tanečně-rituální performance o těle v mladém těle“.

Scénický minimalismus koncentruje performanci do prostoru kruhového piedestalu o průměru přibližně šest až sedm metrů a výšce zhruba deset centimetrů. Publikum je usazeno po obvodu kruhu ve dvou řadách. Významným prvkem performance je light design Jiřího Šmirka, využívající dvou LED reflektorů. Pohyblivost a citlivost světelného řešení dotváří snovou pronikavost obrazů autentické tělesnosti a jejich subjektivních asociací.

Tělesnost a spiritualita

Performerka vstupuje do jemně nasvíceného kruhového prostoru, který obchází a soustředěným pohledem navazuje kontakt s diváky. Její nenápadný sportovní kostým evokuje civilní všednodenní realitu. Zároveň působí dojmem průzračnosti, charakteristické pro zvolený scénický minimalismus.

Po chvíli nastává tma, již náhle prořízne kužel světla vykreslující u kraje menší kruh. Performerka do něj usedá, do sluchátek znějí autentické zvuky koupelny – kapání vody provázené zjitřeným dechem a šepotem, kterým dívčí hlas přerývaně čte informace z příbalového letáku těhotenského testu. Jandová ztělesňuje křehké, nejisté rozpoložení, únavu a snad i nevolnost.

Ozve se spláchnutí toalety. Světlo se zintenzivňuje. Performerka se k němu usilovně vztahuje, nejprve tváří a rukama, postupně se pokouší zvednout, až se dostává na nohy. Jandové úsporné, avšak naléhavé pohybové ztvárnění zápasu či pnutí probíhá převážně uvnitř kruhových výřezů čirého světla sledujícího její pohyb. Poslech mísí motivy duchovní hudby variabilních stylů a období.

Metafora proměny či boje o přijetí nové existence konkretizuje performerka autentickou tělesností. Subtilní, ale intenzivní pohybový rejstřík choreografie dokáže tvarovat s precizností zkušené tanečnice. Choreografií prokmitají četné antropologicky konstantní reminiscence. Základem je volný asociativní princip řetězící letmé tradicionalizující odkazy a významy, jež jsou aktualizovány.

F*CKING BEAUTIFUL SPRING

Námět, scénografie, režie: Petr Boháč

Choreografie: Markéta Jandová

Spitfire Company, Palác Akropolis, premiéra 18. 3. 2023

První část performerčina boje o nové sebepřijetí ústí do kratičkého zklidnění, provázené poslechem dívčina rozjitřeného rozjímání. Prosvětlený obraz se zahaluje do tmy a do sluchátek se valí zvuky metra.

Auditivní směsici provázejí dva paralelní světelné pruhy, představující madla eskalátoru, koleje, pohyblivé dveře vagonu, aby se v závěru obrazu proměnily v kříž, z něhož se Jandová snaží uniknout. Performerka se ocitá na zemi a v křečovitých úhybech mezi světelnými pásy bojuje o přežití. Ve sluchátkách zní útržky rozhovorů neznámých cestujících.

Závěrečná část je opět zalita pronikavým, průzračným světlem, které postupně sílí. Performerka vystoupila z podzemí, do sluchátek proudí pokojné, venkovní zvuky, k nimž se přidává historizující kompozice duchovní hudby a poté kytara a ženský hlas, který interpretuje anglické verše „učiň mě láskou“ či „učiň lásku“. Folkově-spirituální zpěv evokuje modlitbu. (Připomíná poselství sv. Františka z Assisi vyjádřené modlitbou Make Me An Instrument of Your Peace.)

Obraz ústí do ticha, Jandová vyzve diváky, aby odložili sluchátka. Publikum prožívající percepční rozhraní, jež zpřítomňuje rituální esenci performance, se adaptuje na realitu své tělesnosti a prostředí. Jandová se znovu vztahuje ke světlu, běží na místě, točí se uprostřed světelného kruhu, jehož okraje se organicky vlní, dokud nenaplní obraz květu. Průzračný obraz dívky uvnitř světelného květu mizí do tmy, ve které svítí pouze červené tečky stále aktivních sluchátek v rukou diváků.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!