Kdyby nebylo Harryho Pottera, tak nikdo nezná Daniela Radcliffa.

Neznámý Daniel Radcliffe by neměl nikde prostor ke sdělování takových naprostých ptákovin dvacet let po funuse. A i kdyby ho náhodou měl, tak si toho nikdo ani nevšimne.

Ono by bylo obtížné psát roky knížky podle pravidel, co si aktivista určí o 20 let později podle momentální nálady. Ty nápady jdou až do absurdity, kdy jeden aktivista brojí pro zákaz knih, kde je na obrázku asiat v kimonu nebo jí hůlkami, protože jde o stereotyp. A druhý aktivista útočí na evropskou modelku v kimonu, protože si prý přivlastňuje asijskou kulturu. Už to ani není k smíchu.

Dalším "moderním nedostatkem" je, že ty knihy o HP jsou plagiát. S tématem "internátní" školy čarodějů, kde je rivalita žáků a významnou roli tam hrají učitelé, přišla už v roce 1968 Ursula Le Guinová v Čaroději Zeměmoří... Dnes by určitě Ursula vysoudila stamilionové odškodné (a do značné míry oprávněně, protože opravdu J.K. pohádkově zbohatla na cizí myšlence

Tady přece nejde o to, kdo první napíše knížku o čaroději, ale kdo ji napíše tak zajímavě, aby to byl hit. Kde kdo píše o vraždách a nemá na Aghatu Christie...

"...obává se jen možných nedobrých důsledků přehnaného aktivismu" - v tom je celý problém současného světa a kritiky Harryho Pottera a jeho autorky.