Lidovky.cz: Traklovi jste se věnoval ve své habilitaci i dizertaci, první knižní překlad jeho poezie jste vydal už v roce 2005. Čím vás tento autor tak dlouhodobě fascinuje?
Traklova poezie obohacuje i znepokojuje už víc než sto let čtenáře nejen německé jazykové oblasti a odborníky nejen z oblasti germanistiky. Je to svérázný autor stojící na křižovatce moderních směrů, v krátké době prodělal nesmírně dramatický umělecký vývoj, na kterém se dá demonstrovat nástup literární moderny a modernity vůbec.
Přitom jde o dílo velmi originální, které svá tajemství a hlubokou vnitřní krásu vydává až při opakovaném čtení. Přičteme-li k tomu Traklův tragický, předčasně ukončený životní příběh, je zde důvodů k fascinaci opravdu mnoho. Věděl jsem už záhy po vydání prvního svého výboru, že se k němu chci a musím vrátit. Už proto, že ten původní výbor zahrnuje spíše Traklovu ranou poezii. Navíc bylo třeba některá místa revidovat, a to na základě aktuálního stavu vědeckého poznání Traklova díla.
