Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Komiks beze slov. Nápad na knihu jsem dostala během lockdownu, říká výtvarnice a písničkářka

Pro všechny poetické duše bez ohledu na věk je určena kniha Martiny Trchové nazvaná Babi foto: HOST

Rozhovor
Martina Trchová byla dlouho známa především jako jedna z našich nejinvenčnějších písničkářek. V posledních letech se stále výrazněji prosazuje jako výtvarnice. Pořádá výstavy své volné tvorby a také ilustruje knihy. V nakladatelství Host jí právě vyšla autorská obrazová kniha Babi.
  14:00

Lidovky.cz: Knize říkáte komiks beze slov. Proč je vyprávěná jenom skrze sled obrazů?
Chtěla jsem nechat dopovědět příběh samotného čtenáře. V zahraničí se takovým knihám říká „silent books“, tiché knihy. To mi zní asi nejlépe.

Lidovky.cz: Nápad na tuto knihu jste dostala za lockdownu. Hodně tvůrců toto období inspirovalo, skoro to lze považovat za jeho – možná jediný – pozitivní důsledek. Čím si to vysvětlujete?
Byl to čas, kdy jsme se museli všichni zastavit, vystoupit ze svých uspěchaných životů, a to bývá pro umělce vždycky inspirativní. Zároveň to bylo nové, trochu hrozivé, nikdo nevěděl, jak to bude dál pokračovat, a to přimělo asi hodně tvůrců reagovat. Já osobně jsem si potřebovala zpracovat vztah ke starým lidem, kteří mi najednou připadali velmi křehcí a izolovaní. A také vzdálenosti, které se najednou mezi námi zvětšily.

Lidovky.cz: V knize ve snové formě vyprávíte příběhy svojí tehdy dvouleté dcery a podstatnou roli hraje vaše babička, její prababička. Komu je vlastně kniha určena – máte nějakou představu?
To je dobrá otázka. Tím, že je Babi bez textu, může působit jako knížka pro děti, ale myslím, že je určená citlivým čtenářům skrze všechny generace. Dospělí v její poetice objeví mnoho vrstev. Zároveň takto naladění rodiče mohou společným čtením s dětmi otevřít pro sebe i pro ně nový svět. Pro mě jsou takové třeba knihy australského výtvarníka a autora Shauna Tana nebo kanadského ilustrátora Sydneyho Smithe. Zamilovala jsem se do nich a rády si je prohlížíme s dcerkou, která v nich pokaždé najde něco nového. Takže Babi je určena asi pro všechny poetické duše bez ohledu na věk.

Lidovky.cz: Už při letmém prolistování je zjevné, že ve vašem rukopisu převládají okrové a z nich odvozené tóny. Je v tom nějaká symbolika?
Nebyl v tom zpočátku žádný záměr, ale když jsem postupně dělala další a další obrázky, najednou se mi ta zlatavá barevnost spojila právě s tím prvním lockdownem, který byl navzdory všemu velmi prosluněným obdobím naplno prožívaným s mou dcerou a jejími malými objevy.

Lidovky.cz: Pocházíte z Prahy, vystudovala jste výtvarnou výchovu, vyučování jste se i profesionálně věnovala, ale říkáte, že hlavní impulz k soustředění se na volnou výtvarnou tvorbu přišel až před několika lety s přestěhováním do Brna. Proč?
Myslím, že jsem v Praze byla spoutaná svou prací, finančními nároky a mnoha povinnostmi. Svým odchodem do Brna jsem přetrhala některé nezdravé vazby, udělala jsem tak trochu krok do prázdna, a to mi přineslo nový prostor – fyzický i mentální. Narodila se mi dcerka, život nabral pomalejší tempo a v domku na okraji města jsem si splnila sen mít svůj vlastní ateliér. Najednou jsem zjistila, že můžu cokoliv. A tehdy jsem začala hodně malovat.

Lidovky.cz: Kromě aktuální knihy Babi máte za sebou i ilustrace několika knížek, dvě dětské se spisovatelkou Markétou Pilátovou. V čem je vám její svět blízký?
S Markétou Pilátovou mě seznámila naše společná kamarádka Kamila Šeligová. Měla pocit, že bychom si mohly rozumět, a v tom se trefila do černého. S Markétou jsme obě Vodnářky, obě se rády vrháme do nových věcí a máme potřebu je dotahovat. Ona měla zrovna v hlavě nápad na dětskou knihu, prozradila mi její název Bába Bedla, nastínila, o čem by chtěla psát, a já to hned uviděla. No a ona mi věřila od začátku do konce, za což jsem jí nesmírně vděčná. Tak vznikly teď už dva díly Báby Bedly a rýsuje se časem i třetí. To Markéta mě přivedla do světa ilustrace.

Lidovky.cz: Jste známá i jako výrazná česká písničkářka, poslední album Holobyt jste vydala v roce 2016. Není už čas na nějaké další? Nebo v tuto dobu má stále navrch váš výtvarný způsob vyjadřování?
Během prvního mateřství jsem si plnila více ty výtvarné sny, ale v posledních dvou letech se začala opět hlásit o slovo muzika. Napsala jsem nové písničky, koupila jsem si nádhernou inspirativní elektrickou kytaru od Red Bird Instruments, začala jsem experimentovat s looperem a v tuto chvíli pracujeme spolu s Martinem Kyšperským na nové desce. Vykračuju ze svých zažitých cest a moc si to užívám. Takže nové album už je na cestě a nejpozději do roka spatří světlo světa.

Autor: