Pátek 21. června 2024, svátek má Alois
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Jaká bude česká hudba 2006

Kultura

  11:22
PRAHA - Příchod nového roku je dobou k ohlédnutí, ale i k sázkám na budoucí úspěch zpěváků a kapel. Komu se v domácí popové a rockové hudbě v roce 2006 podaří prosadit natolik, že jeho jméno přestane být známé jen nejbližšímu okolí?

kytara - ilustrační foto

Loni se podobná věc zcela jistě zdařila pop-punkové čtveřici Clou. Vydali první a hned úspěšnou desku u velkého vydavatelství, hrají je česká rádia, předskakovali na pražském koncertu Green Day a jejich klip rotoval na televizní stanici MTV. Minulý rok byl příznivý také pro pražskou kapelu Khoiba, která začala častěji hrát v zahraničí, v březnu vydala album v Německu a v září v USA. V únoru se Khoiba chystá koncertovat v Německu. Slyšet bylo i o sebevědomé hiphopové dvojici Supercroo.

Pohotový řečník Baumaxa
O kom se tedy letos začne mluvit? Těžko říci s jistotou: hudební kariéra je souhrnem nadání, píle a šťastných náhod. To první určitě nechybí litvínovskému písničkáři, který si říká Xavier Baumaxa. Muž, který královsky baví posluchače jen vlastním hlasem a kytarou, je navíc důvtipný textař a pohotový řečník.

Nutno říci, že do tradice „českého folku“ zapadá stejně tak málo jako třeba zpívající herec Jiří Schmitzer, hlasem navíc připomíná Davida Kollera. Baumaxa si se škatulkami hudebních stylů nedělá starosti - tvrdí, že každá folková deska má mít hiphopovou „pecku“, vloni vystupoval na festivalech jako písničkář i jako moderátor. Je jen otázkou času, kdy si jeho nahrávky oblíbí větší počet lidí. Navíc je Baumaxa, na rozdíl od většiny hvězdiček s výlučně televizní kariérou, skutečný bavič, který bude z přímého kontaktu s publikem sbírat další body.

Hudba malých scén a britských vzorů
Hudbě se u nás tradičně daří v prostředí malých divadel - letos takovým tipem může být třeba královéhradecké Divadlo Dno. Jejich představení hýří nápady, originální poetikou a ke slyšení jsou i hudební kousky, které mají půvab neumělých písničkových skic i roztomilého retra. Brněnští diváci mohou vidět Dno v představení Paris 7. a 8. ledna v divadle Husa na provázku.

Na vlně kytarových kapel z Británie se veze pražská kapela Toneless. Jejich demo nahrávka zněla jako žert zkušených muzikantů, kteří si pro radost nahráli „s prstem v nose“ několik písniček. Že jde o začínající kapelu, nevěřil ani Miroslav Žbirka v sobotním Jukeboxu Lidových novin. „Dá se někde sehnat jejich deska?“ ptal se tehdy. Toneless podepsali koncem roku smlouvu s vydavatelstvím Sony BMG, zanedlouho tedy bude odpověď kladná a o desce nejspíš ještě hodně uslyšíme.

Daleko ostřejší a syrovější hudbu hrají chebští Esqmeq, tedy čtveřice, jejíž hudba je zhusta označována za nejspíš jediný (a poslední) autentický rokenrol v Česku. Kapela, která v současnosti není často k vidění na koncertech, by ovšem letos měla natočit první regulérní album, které vyjde nejen na vinylu, ale i na kompaktním disku.

Poslední letošní trend možná naznačuje skladba, která se koncem loňského roku objevila na několika internetových serverech. Její interpretky zůstávají v anonymitě, soudě podle hlasů ovšem možná dosud navštěvují základní školu. Říkají si Barbie Rap a hudba ani text skladby Kluci by nejspíš nestály za zmínku, kdyby v Česku nebyl hiphop prozatím téměř výhradně chlapskou záležitostí.

Zkažené holčičky Barbie Rap mluví o genderových stereotypech, sexu a fotbalu a jejich začátky jsou těžké. Skladba je skutečně jen pro zasmání, těžko ovšem věřit, že u nás nemá žádné děvče pořádnou vyřídilku, cit pro jazyk a chuť něco říct. Barbie Rap je tedy nesmělým signálem, že tu jsou, jen zatím neměly příležitost nebo odvahu.
Autoři: