Sobota 24. února 2024, svátek má Matěj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kdysi tam sfáral do dolu, teď se do Ostravy vrací Zrzavého dílo

Kultura

  7:00
OSTRAVA - Rozsáhlý výběr z celoživotní tvorby malíře Jana Zrzavého připravila Galerie výtvarného umění v Ostravě ve spolupráci s Národní galerií v Praze.

Jan Zrzavý: Ostravské haldy II, 1933, Galerie výtvarného umění v Ostravě foto: Reprofoto

Výstava s názvem Božská hra se uskuteční osm desítek let po přehlídce, kterou Zrzavý v Ostravě měl a která byla i impulsem v jeho další práci.

Jan Zrzavý a Ostrava

Zrzavého dílo vždy určoval vztah k místu - od fantastických krajin přes Českomoravskou vysočinu po dvě oblasti, jež mu byly nejbližší: Bretaň a Benátky. Vedle nich měl Zrzavý smysl i pro průmyslové předměstí Moravské Ostravy - objevil ji právě při cestě na svou tamní výstavu v roce 1932. Tehdy sfáral do hlubinného dolu, černé haldy na předměstí ho podnítily k namalování působivých obrazů před polovinou 30. let a opětovně na počátku let padesátých.

Výstava začne v ostravském Domě umění 12. prosince, připravili ji kurátoři Lenka Bydžovská, Vojtěch Lahoda, Zuzana Novotná a Karel Srp.

Jan Zrzavý (1890 až 1977) patří k nejdůležitějším osobnostem českého umění 20. století. Jeho bohatá a různorodá tvorba obsáhla tři čtvrtiny století, přesto podle odborníků v čase neztrácela napětí, soustředění či neustále se vyvíjející výraz. Výstava je rozdělena do sedmi částí, které korespondují s náměty Zrzavého děl - Tváře, Melancholie, Podobenství, Leonardo, Příběhy, Místo a Řecko.

Melancholie i nevázaná rozkoš

Téma tváří se v Zrzavého dílech objevuje od raného po závěrečné období - představuje zásadní setkání autora se sebou samým (vlastní podobizny z úplného počátku tvorby či z vrcholného období) nebo s někým, komu chtěl být na blízku, ať to byl Kristus nebo Julius Zeyer, jehož duchovními portréty se zabýval kolem roku 1950. Také z melancholie jako ze svého životního pocitu Zrzavý čerpal v celém svém díle. Poprvé ji zpodobil na pastelu Údolí smutku (1907), jenž považoval za svoji úvodní práci. 

Současně se ztišením a meditací se ale v jeho práci projevovala opačná poloha, vyjevující uvolněnou sexualitu a nevázanou rozkoš, jak připomínají nejen Milenci (Posedlost, 1915), ale zejména Kleopatra, ve které se rozkoš spojila se smrtí. Motiv Kleopatry vzbudil takový ohlas, že se stal Zrzavého erbovním dílem.

Zrzavého Mona Lisa

Z výtvarných vzorů nelze opominout uctívání Leonarda, které výstava představuje osobitými interpretacemi Svatého Jana Křtitele a Mony Lisy.

Zrzavý měl silný vztah k literatuře. Dokázal zviditelnit vnitřní rozměry příběhů způsobem souznějícím s literární předlohou, jak potvrzuje soubor kreseb k Máji Karla Hynka Máchy a ke Kytici Karla Jaromíra Erbena.

Autoři: ,