Lidé mě nazývají zrcadlem

V kolekci, která je v Museu Kampa vystavena, se připomínají příběhy slavných osobností jako například Marilyn Monroe, jejíž sebevražda nebyla nikdy úplně objasněna. Zrovna tak nebylo nikdy jednoznačně prokázáno, kdo stál za zastřelením prezidenta Kennedyho. Paradoxně mezi tyto příběhy zapadá také osud samotného Warhola, který byl roku 1968 ve své Factory na Manhattanu postřelen. Byl pak minutu a půl v klinické smrti a nakonec se ho jako zázrakem podařilo oživit, aby žil ještě dvě desítky let.

 Na výstavě se objevuje také motiv lebek, který fascinoval v průběhu dějin mnohé umělce včetně barokních malířů nebo například Cézanna. Smrt se v médiích denně vlastně čím dál častěji objevuje. Dočítáme se o tragických autonehodách, o leteckých neštěstích, o vraždách či rasových nebo náboženských nepokojích, nedávno jsme dokonce mohli sledovat válku takříkajíc v přímém přenosu. Andy Warhol tedy zaznamenával nejen tragédie, které se týkaly slavných, ale i nehody postihující anonymní davy či osoby. Působivá je série věnovaná památce Josepha Beuyse, který si ve svém konceptuálním projevu také často ironicky pohrával s motivem smrti. Na čelní stěně výstavního sálu je umístěn cyklus Elektrická křesla. Je znám umělcův výrok, že všechno, co dělá, se dotýká smrti.

 Výstava je zajímavá nejen svým tématem, ale také způsobem instalace. Okna jsou zatemněna stříbrnými fóliemi - Warhol rád užíval ve svých sítotiscích stříbřité odstíny. Navíc v přeneseném smyslu připomínají již zmíněné zrcadlo.

 Dalším důležitým momentem je užití citátů z knihy Filozofie Andyho Warhola, od A k B, tam a zase zpět v souvislosti se sítotisky, takže každý může lépe pochopit autorův originální a často provokativní pohled na svět. A ještě jedna skutečnost může být pro diváky zajímavá. Ve vedlejším sále stálé expozice muzea se představují čeští umělci, kteří měli blízko k pop artu, i když vycházeli z odlišné zkušenosti. Neodráželi sice styl konzumní společnosti, o kterém tehdy u nás nemohla být řeč, ale stejně jako Warhol ve své tvorbě autenticky zrcadlili dobovou atmosféru.

 Warholova grafika se na začátku 90. let představila v pražské Národní galerii ve větším rozsahu. Tentokrát Kampa připomíná její tematicky vymezenou část současně s výstavou v Moravské galerii v Brně, na níž diváci u