Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Nejdůležitější představitel lettrismu. V obrazech Eduarda Ovčáčka se písmo stalo výtvarným znakem

Malíř Eduard Ovčáček ve svém ostravském ateliéru foto: Archiv Eduarda Ovčáčka

/NEKROLOG/ Významný český malíř, sochař, grafik, autor objektů a instalací Eduard Ovčáček zemřel 5. prosince ve věku nedožitých devadesátin. V pražském Muzeu Kampa právě probíhá jeho výstava, která přináší méně známou část jeho díla, jíž se vřadil do okruhu nové figurace.
  20:54

Výstava na Kampě ukazuje, jak se Ovčáček v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století soustředil na groteskní kresbu, malbu i sochu, v nichž kriticky a s působivou nadsázkou reagoval na stav tehdejší společnosti poznamenané marasmem takzvané normalizace, kdy se mohlo zdát, že totalitní režim nikdy neskončí. Expozici s názvem Groteska (70.–90. léta) připravila ještě ve spolupráci s autorem kurátorka Ilona Víchová, která s velkým citem pro kvalitu vybrala to nejlepší z této části jeho tvorby.

Spojený s Ostravou

Eduard Ovčáček měl ještě ve svém pokročilém věku plno plánů, chystal na jaro velkou výstavu v ostravském Domě umění. Tam by se měly představit nejdůležitější okruhy jeho tvorby, v níž je zřejmě nejzásadnější a nejpřínosnější experimentální linie. V jejím rámci pracoval s proměnlivými strukturami už od počátku šedesátých let, brzy po skončení studií na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Stal se jednou z nejvýraznějších osobností tamního okruhu Bratislavské konfrontace, kde se sdružovali progresivní umělci, kteří se svou tvorbou vřadili do evropských souvislostí a do širokého proudu informelu.

Eduard se také brzy stal naším zřejmě nejdůležitějším a nejdůslednějším představitelem lettrismu. Písmo ztratilo v jeho obrazech, objektech, kresbách, grafikách a propalovaných kolážích původní význam a stalo se výtvarným znakem. Měnil jeho tvary a rytmus řazení, vytvářel tak dynamicky působící kompozice.

Užíval nejrůznější klasické i netradiční postupy a často je spojoval. Například kresbu a malbu s koláží či asambláží. A jako jeden z našich prvních umělců ovládl různé počítačové programy a v jeho ateliéru vznikaly série rozměrných digitálních tisků. Počítač mu dovoloval prolínání prvků jeho starší tvorby se současnou, takže se vlastně přirozeně prostupovaly různé časy. Měnil v nich měřítko i barevnost a zkoušel bezpočet variací, v nichž si ověřoval jejich možnosti. Kdysi působil na Palackého univerzitě v Olomouci, kam ho povolal tehdejší vedoucí katedry výtvarné výchovy a teorie – další známý umělec Václav Zykmund. Tam Eduard náhodou objevil kovové písmové matrice, původně používané pro zlacení, které pak rozžhavoval nad plynovým hořákem a propaloval jejich tvary do vrstev papíru, čímž objevil jednu ze svých nejtypičtějších metod.

Eduard Ovčáček, TROJKY 68, 2008

Pedagogické práci se po několikaleté přestávce znovu naplno věnoval po skončení komunistického režimu. Začátkem devadesátých let spoluzakládal institut a později Fakultu výtvarného umění na Ostravské univerzitě. Tam vychoval řadu žáků a zavedl moderní programy ve výuce grafiky. Má za sebou množství samostatných výstav u nás i v zahraničí (Polsko, Francie, Německo, Slovensko...), zúčastnil se nespočetné řady společných výstav. V současnosti je například možné vidět jeho objekty z šedesátých let na výstavě Rytmus v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech.

Velmi se těšil na výstavu v Ostravě, ve městě, kde strávil největší část svého života. Kromě toho pobýval zprvu v Bratislavě a později i v Praze, kde měl dlouhou dobu druhý ateliér. Zapojoval se tedy do činnosti pražské i bratislavské kulturní scény a od počátku pěstoval vztahy s polskými umělci. Kdysi vystavoval jako jeden z našich nemnohých umělců ve slavné varšavské galerii Krzywe Kolo, kde se rok před ním představil také Vladimír Boudník.

Eduard Ovčáček se po celý život stavěl proti totalitě v jakékoliv podobě a svými názory se nijak netajil, čímž si v sedmdesátých a osmdesátých letech vysloužil nepřízeň komunistického režimu. V osmdesátých letech, kdy ještě zdaleka nebylo jasné, jak všechno dopadne, podepsal Chartu 77. V normalizačním dvacetiletí takřka nevystavoval a jeho díla jen výjimečně zakoupily státní instituce. Od počátku svobodné doby si to vynahradil a v současnosti se mnohé galerie a muzea mohou pochlubit tím, že je zastoupen v jejich sbírkách, o jeho tvorbu projevuje zájem i řada soukromých sběratelů. Poslední rozloučení s jedním z posledních významných představitelů avantgardy šedesátých let se koná ve čtvrtek 15. prosince ve 13 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Ostravě Třebovicích.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...