Středa 21. února 2024, svátek má Lenka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Marocké melodrama Modrý kaftan ukazuje, jak moc je důležité žít v souladu se sexuální identitou

Youssef, Mina a Halim. Ayoub Missioui, Lubna Azabalová a Saleh Bakri ve snímku Modrý kaftan. foto: Artcam

Recenze
Do kin přichází marocké melodrama Modrý kaftan, které mělo premiéru v sekci Un certain regard přehlídky v Cannes a oslovilo i návštěvníky festivalu v Karlových Varech.
  16:00

Kdo na závěr Modrého kaftanu nezamáčkne slzu, může se pyšnit opravdu velkou odolností vůči dojemným scénám. Režisérka Maryam Touzaniová se k tomuto výsledku dobírá rafinovanou kombinací osvědčených jistot (sympatická hrdinka umírá na rakovinu), aktuálních akcentů (hrdinčin milující manžel je zároveň gay a řeší vztahové dilema) a originálního vhledu do chodu marocké rukodělné krejčovské dílny, jejíž výtvor dal filmu jméno a sehraje v příběhu zásadní úlohu.

Kam se poděl růžový satén?

Mistr krejčovského oboru Halim se specializuje na výrobu tradičních bohatě vyšívaných dámských kaftanů. Moderní ženy už po nich sice tolik netouží, ale Halimovy výtvory mají stále zvuk. Ne každá zákaznice má ale trpělivost na skvost čekat dlouhé týdny, a tak si Halim a Mina, která se stará o provoz obchodu, najmou mladého pomocníka.

MODRÝ KAFTAN

Francie, Maroko, Belgie 2022

Režie: Maryam Touzaniová

Hrají: Lubna Azabalová, Saleh Bakri

Premiéra: 16. 3.

Záhy se ukáže, že Youssef je gay – stejně jako Halim, který svou orientaci celoživotně řeší kompromisem se společenskými normami, tedy setrváním v manželství a příležitostnou úlevou v lázních. Mezi oběma muži to pochopitelně jiskří, zatímco Mina je (také pochopitelně) rozčarovaná – manželova orientace pro ni asi není překvapením, ale takovýto vývoj nečekala. Když se jí ke všemu zhoršuje nemoc, se kterou jí lékaři nedokážou pomoci. Není divu, že se na Youssefa dívá úkosem a ráda by se ho zbavila – třeba pod záminkou, že ukradl růžový satén, který není k nalezení. Věci se ale vyvinou ještě o dost jinak.

Trochu života do toho umírání

Na loňském festivalu v Karlových Varech patřil Modrý kaftan k favoritům publika, podobně jako před šesti lety izraelskoněmecký snímek Cukrář, s nímž aktuální snímek sdílí velmi podobné humanistické poselství. Zdůrazňuje potřebu souladu s vlastní sexuální identitou, protože ta se nakonec nedá obelhat, ještě výš ale staví hodnotu vztahu člověka k člověku bez ohledu na pohlaví a sexuální preference. Je to prolamování hranic na druhou, které může provokativně rezonovat jak v tradiční marocké společnosti, tak na liberálním Západě.

Melodramatické vyprávění, jako je toto, by mohlo snadno sklouznout až ke kýči; rýpavý divák patrně k předloženému příběhu poznamená, že Minino umírání přichází Halimovi a Youssefovi jako na zavolanou, a ve zbývajícím čase jim proto nedá zase tolik přemáhání se k Mině chovat pěkně.

Zásluhou režisérčina sugestivního, empatického a neuspěchaného přístupu a díky přesvědčivým výkonům všech herců v čele s představitelkou Miny Lubnou Azabalovou ale navzdory možným výtkám vítězí autentické poselství citu, tolerance a realistického životního optimismu.

Autor:

Nuda v BRuNU nehrozí. Vyhrajte vstupenky do zábavního parku
Nuda v BRuNU nehrozí. Vyhrajte vstupenky do zábavního parku

V Moravské metropoli se rozkládá zábavní park BRuNO, který přináší nekonečné možnosti pro aktivní odpočinek jak pro děti, tak i pro dospělé. Maskot...