Něžná a nebezpečná hra tvořivosti. Viola zprostředkovává dílo Jacquese Préverta

V útulném prostoru, kde interpreti tvoří s diváky téměř intimní společenství, znějí některé verše méně známé, ale i ty, které lze označit bez přehánění za hity daného žánru (Jako zázrakem, Barbara, Jak dělat podobiznu ptáka, Ta láska, i básnička, podle níž je večer pojmenován). Herci zprostředkují i několik drobných absurdních textů, v nichž se projevuje Prévertův smysl pro černý humor, také pár jemně roztroušených životopisných informací o básníkovi.

Ve „francouzském stylu“ s elegantním odložením klobouků nastoupí na jeviště tři interpreti, Máša Málková, Viktor Dvořák a Jaromír Meduna, a ve skromných, ale nápaditých aranžích básníkova slova deklamují, občas si je překvapivě přehazují, do toho dynamicky vstupuje Josef Somr ze záznamu, sóla jsou pak ponechána několika číslům z nahrávek Rudolfa Hrušínského, především finálová Ta láska při ztlumeném osvětlení.

Ne náhodou je v životopisných poznámkách připomenuto, že songů, které vznikly zhudebněním Prévertových textů, existuje nepřeberné množství, Máša Málková předvede dva šansony, které na básníkovy verše zkomponoval český hudebník Jiří Pazour.

V prosté podobě recitovaných útvarů si ovšem můžeme připomenout i básně, které se staly podkladem pro skvosty nekomerčního proudu české pop-music (Vojákovo volno Petra Skoumala či Něžný a nebezpečný obličej lásky C&K Vocalu). Aktéři interpretují texty znamenitě, nepřehlédnutelná je stálá devíza režisérčiných projektů, perfektní jevištní mluva, která ovšem působí zcela přirozeně a uvolněně, nikde ani stopa po nepřiměřeném patosu a křeči.

Máša Málková vnáší na jeviště jemnou smyslnost i znepokojivé ženské tajemství, Viktor Dvořák mladistvý esprit a Jaromír Meduna laskavou zmoudřelost. Oba pánové pak excelují v absurdní jednoaktovce V rodině, v níž synek přijde oznámit matce, že utrhl svému bratrovi hlavu (Meduna jako nezvedené dítko vysvětluje, proč k činu došlo, a Dvořák v partu duchapřítomné maminky není příliš zaskočen a odhaluje další hrůzné tajemství bizarní domácnosti). Ostatně z této polohy Prévertovy tvorby kdysi vytěžilo Divadlo v Dlouhé pozoruhodný Kabaret Prévert-Bulis. Milovníkům živé přírody můžeme připomenout, že v poetickém, ale i lehce ironickém večírku nebudou ochuzeni o žížaly nebo velbloudy, respektive dromedáry.

Mnohostrannost a pestré fasety básníkovy tvorby zprostředkovává novinka Violy měrou vrchovatou.