Středa 17. dubna 2024, svátek má Rudolf
130 let

Lidovky.cz

Pěstí dala ta šmatlavá bába

Kultura

  12:26
PRAHA - Na konci horkého léta je ještě brzy myslet na Vánoce, populární folkrocková kapela Čechomor k tomu ovšem má svůj důvod. Příští týden zahájí turné, jehož druhá polovina představí zapomenuté a méně známé vánoční písně a koledy.

Čechomor foto: Hynek Glos, Lidové noviny

Na koncerty vyráží Čechomor s heslem Podpořte s námi pomocné tlapky. „Dohodli jsme se s hlavním sponzorem turné, že budeme podporovat občanskou nadaci, která vychovává asistenční psy jako společníky pro tělesně postižené a staneme se ,tváří' tohoto společného projektu,“ vysvětluje houslista Karel Holas.

„Za tím krokem stojí naše dlouhodobější úvaha a snaha o koncepční přístup – doposud jsme hráli na jednotlivých benefičních akcích, třeba pro dětský domov nebo podobně, ale teď půjde o dlouhodobou spolupráci na společném projektu.“
 
Hostem turné, které začíná v úterý na nádvoří strakonického hradu, bude spolupracovník Čechomoru, japonský perkusista Joji Hirota, tentokrát s celou skupinou bubeníků. „Joji s námi hrál na desce Co sa stalo nové i na loňském vlakovém turné.

Rozhodli jsme se vyzkoušet, jak bude vypadat, když s sebou budeme mít celou tlupu japonských bubeníků s velikými bubny taiko,“ vysvětluje kytarista a zpěvák František Černý. „Přiletí v pondělí v devět večer, od desíti do půlnoci zkoušíme a v úterý s nimi hrajeme,“ upřesňuje Holas.

Nechceme dvanáct písniček o Ježíškovi
Oba však zaměstnávají hlavně plány na další „čechomorské“ album. „Tematickým deskám jsme se dlouho vyhýbali a těm s koledami obzvlášť, natočili jsme jednu nebo dvě koledy jako bonus na desku, ale teď jsme se rozhodli nahrát album písní, které se zpívají o Vánocích,“ říká Černý.

Nápad přišel při četbě Sušilova, Bartošova a dalších zpěvníků lidových písní. „Nacházeli jsme v nich věci, které jsme vůbec neznali, a mnohé se týkaly právě Vánoc. V momentě, kdy jsme se rozhodli, nám však bylo jasné, že to nebudou známé koledy, ale pokud možno daleko hlubší ponor do tématu, než jak jej slyšíme kolem sebe.“

Album se bude opírat o čtyři základní témata – narození, zvěstování, tři krále a útěk do Egypta. „Ta jsou pro nás zásadní,“ dodává Černý. „Můžete si koupit desku, kde bude dvanáct písniček o tom, jak se narodil Ježíš Kristus a jedna o tom, jak prchl do Egypta, to je potom všechno špatně. Už proto, že nechceme použít žádnou z notoricky známých koled, hledáme ke každému z témat co nejzajímavější skladby. Jednak jsme použili skladby, které známe, ale pátrali jsme hlavně po zpěvnících a na starých nahrávkách.“

Oběma je jasné, že téma Vánoc je na deskách popových umělců značně ošidné – už pro nasládlou, romantickou omáčku, která se každoročně line před svátky z reproduktorů ve většině obchodů.

„Samozřejmě že tam jsou i sladké melodie, ale třeba Darmo sa ty trápíš je prostě krásná písnička,“ rozhodí rukama Holas. „Některé vánoční písničky se zpívaly i po postním období.

Materiál, který teď objevujeme, je natolik zvláštní, že to určitě nebudou takové koledy, jaké všichni znají. Vždyť některé z písní se hodně zpívávaly nejen v kostele, ale i doma v rodině, při práci a po hospodách. Například na téma tří králů existují i žertovné písničky světského typu,“ dodává Černý.

Nad otázkou, zda se ve vánočních písničkách z Čech, Moravy, Slovenska a Polska některé téma opakuje, se Černý zamyslí: „Zajímavé je třeba to, jak často si vánoční písně a koledy utahují ze starých bab. Bodejť se zbrunčila bába, přál bych jí by snědla hada. Ona mě prala, pěstí mně dala, ta bába šmatlavá, patlavá, kulhavá, ta stará bába.“ Objevili prý dokonce i krvavé balady zasazené do vánoční doby anebo apokryfní příběh, v němž neznámý autor spojil Betlém s Golgotou.
 
„Balada vypráví o kováři, který koval tři hřeby na ukřižování Krista. Panna Maria jej žádala o nocleh a on ji odmítl. Přesto Maria uzdravila jeho dceru, která neměla ruce,“ vypráví členové Čechomoru.
 
„Jedna z koled je z Polska, duet Marie s Josefem, rádi bychom jej nazpívali s jednou polskou zpěvačkou, ale zatím je to v jednání. Kdyby to nevyšlo, tak ji s Františkem nazpíváme my dva. Určitě chceme v koledách použít ženské hlasy, jak polský, tak slovenský i český,“ plánuje Holas.
 
„Je zajímavé sledovat na mapě, jak písničky cestovaly, některé mají několik různých nápěvů z různých dob. Vycházelo to například z toho, jak po Moravě cestovali učitelé, bakaláři,“ podotýká Černý. „Písničky, včetně těch vánočních, cestovaly s nimi. Stačí se podívat do zpěvníků a víte, která písnička cestovala a kam.

Pro nás to je svým způsobem dobrodružství a zajímavá práce. Určitě neuděláme šuch-buch, aby byla hned hotová. Byli bychom rádi, kdyby se na desce objevilo několik poloh, které byly pro písničky adekvátní. Myslím, že i hospoda může být posvátné prostředí pro vánoční koledy, ostatně koledníci z koledy nikdy nešli rovnou domů...“

Autor: