Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Poslední zabiják rock’n’rollu. Pianista a zpěvák Jerry Lee Lewis, zvaný Killer, nikdy nebyl pokrytec

Zpěvák Jerry Lee Lewis foto: Profimedia.cz

Když vás při prohlídce studia Sun – „místa, kde se narodil rock’n’roll“ – v americkém Memphisu zavede průvodce do nahrávací místnosti, ukáže vám tři hlavní věci. Nejprve za pomoci křížků vyznačených na podlaze přehraje scénku o tom, jak tady poprvé v životě nahrával Elvis Presley.
  17:04

Pak sundá ze stěny černou akustickou kytaru, její struny proplete dolarovou bankovkou a dokonale předvede perkusivní kytarový styl, který zde při svém prvním natáčení vynalezl Johnny Cash. Nakonec usedne ležérně za piano, a jako by do něj najednou střelil, rozjede neuvěřitelné boogie woogie. Přesně takové, jaké na témže nástroji praktikoval Jerry Lee Lewis, když tady byl poprvé.

Přímo od zdroje

Slavných průkopníků rock’n’rollu byla samozřejmě celá řada. Hned čtyři z nich byli volně sdruženi v takzvaném Million Dollar Quartetu soustředěném právě kolem memphiského studia a vydavatelství Sun: Elvis Presley, Carl Perkins, Johnny Cash a Jerry Lee Lewis. Stranou od nich se drželi další, Chuck Berry, Little Richard, Roy Orbison, Buddy Holly nebo Fats Domino. Každý byl jiný, ale rock’n’roll, elektrizující hudba padesátých let, pro ně byla živnou půdou, ze které svoje kariéry odstartovali. Vytvořili tím základ vlastně všeho, co se na scéně populární hudby odehrává dnes.

Zemřela legenda amerického rokenrolu Jerry Lee Lewis, byl z generace Presleyho

Jerry Lee Lewis nasával hudbu přímo od zdroje, v černošských putykách a tančírnách v Louisianě, kde se v roce 1935 narodil. Naučil se už jako malý brilantně na piano, veřejně vystupoval už jako čtrnáctiletý a do hudby se mu stejně jako většině jeho pozdějších souputníků včetně největšího rivala Elvise Presleyho promítla fascinace černošským blues a bělošskou lidovou a country muzikou. Právě spojením těchto dvou hlavních zdrojů vznikl nový žánr, který dostal název rock’n’roll.

Do Memphisu, jehož králem byl momentálně už více než rok Elvis Presley, přišel Jerry Lee Lewis v roce 1956 a už o pár měsíců později tady nahrál své dva největší hity, jež ho provázely po celý život, podle prvního z nich se dokonce jmenoval hraný životopisný film z roku 1989: Great Balls of Fire a Whole Lotta Shakin’ Goin’ On. Ani jednu z písní sice Lewis nesložil, ale svým podáním jim vtiskl v podstatě autorskou pečeť. Není divu, že se obě objevily v první stovce respektovaného žebříčku nejlepších písní všech dob podle magazínu Rolling Stone.

Nikdy jsem nebyl pokrytec

Lewis proslul divokým způsobem vystupování: piano doslova krotil jak splašenou kobylu, hrál vestoje, nohama, pěstmi, k tomu pohazoval nepoddajnou přerostlou kšticí a měl doslova šílený pohled. Nikdy ale zároveň nenechal svojí show přetlouci muziku, skvělý rytmus a ďábelsky rychlé a přesné běhy po klaviatuře. Dokumentovat to můžeme nejen zachovanými videi, ale zejména fantastickým albem Live at the Star Club, Hamburg z roku 1964. Je všeobecně považováno nejen za nejlepší v Killerově diskografii, ale také za jedno z nejdivočejších živých alb v dějinách rockové hudby a mnozí posluchači i odborníci mu přiznávají v ranku klasického rock’n’rollu naprosté absolutorium.

Ruku v ruce s divočinami na pódiu nebylo Jerrymu Lee Lewisovi nic cizího ani v soukromém životě, měl blízko k alkoholu a drogám, celý život otevřeně odmítal náboženství a skandál způsobil, když si za ženu vzal vlastní třináctiletou sestřenici. Ke všem prohřeškům se ale vždycky stavěl čelem. „Nikdy jsem nebyl pokrytec,“ řekl britskému hudebnímu publicistovi Nicku Kentovi. „Za celej život jsem nezalhal. Poněvač celej můj život byl jako otevřená kniha. Nevěř na lhaní a skrejvání a tajnůstkaření. Každej takovej se dostane do malérů. Můžeš mi nadávat, jak chceš, ale pokrytec nejsem a taky mi tak nikdo říkat nebude.“

Pracoval, tedy koncertoval a nahrával, do pozdních let. V ČR jsme jej viděli dvakrát, v letech 2004 a 2009. Poslední album Rock & Roll Time natočil v roce 2014 a stejně jako na předchozí dvě desky na ně přizval zástup svých následovníků a obdivovatelů. Byl neustále aktivní, plný plánů, nedala mu spát jeho příznačná, ale vlastně kouzelná ješitnost. Jako svoje krédo v roce 1989 Nicku Kentovi shrnul: „Já nemusím nikomu nic dokazovat! Prostě se mi líbí, když můžu všem nakopat p*del.“

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!