V závěru autobiografického románu Světová výstava, oceněného Národní knižní cenou, E. L. Doctorow popisuje rodinnou návštěvu této newyorské přehlídky z roku 1939: „Vzhledem k tomu, co se dělo v Československu, chtěl tatínek vidět pavilon tohoto státu.,Chamberlain je zaprodal Hitlerovi,' prohlásil.,Chtěl bych tam jít a Čechoslovákům se poklonit. A taky Holanďanům, ty už taky Němec zabral. Nebylo to cinkání, co jsme před chvílí slyšeli, zvonkohra? Ta je holandská.' Nás s Donaldem tyhle věci moc nezajímaly.“
Od té doby však Edgar vyrostl a stal se spisovatelem, který před deseti lety při návštěvě Prahy v rozhovoru pro LN řekl: „Pokaždé, když navštívím střední nebo východní Evropu, pociťuji jakousi zvláštní sounáležitost s touto částí evropského kontinentu – což je nepochybně způsobeno skutečností, že moji prarodiče přišli do USA právě odsud.“
Konec byl už v začátku
Edgar Lawrence Doctorow se narodil v roce 1931 v New Yorku do rodiny s ruskými židovskými předky. O jejím fungování si lze udělat obrázek právě z knihy Světová výstava: „Maminka řídila naši domácnost i životy pevnou velitelskou rukou, která často dokázala dětskou duši ranit, avšak nesmazatelně do ní vryla vždy naprosto jasné rozlišení, co je správné a co špatné...
Maminka věřila, že za všechno, co děti ohrožuje, může nedostatek zdravého rozumu jejich rodičů... Maminka chtěla, abychom se vyšvihli. Poměřovala, oč se co do majetku a zásluh vede naší rodině lépe než sousedům.“ Budoucí prozaik vystudoval Kolumbijskou univerzitu a v roce 1952 byl odvelen do armády. Vojenskou službu strávil v Německu. Po návratu do Ameriky začal pracovat ve filmovém studiu Columbia Pictures, poté byl editorem New American Library a redaktorem v nakladatelství Dial Press.
Již v roce 1960 však také debutoval knihou Vítejte do zlých časů, westernovým příběhem z doby osidlování amerických plání, jehož vypravěč říká: „Když to teď píšu, samozřejmě vidím, že jsme byli vyřízeni ještě dřív, než jsme vůbec začali, náš konec byl již v začátcích.“ V jeho filmové podobě se hlavní role zhostil Henry Fonda.
Na otázku, z čeho se rodí jeho romány, E. L. Doctorow v rozhovoru pro Festival spisovatelů Praha v roce 1997 odpověděl: „Všechny mé knihy jsou dedukční úkony z mimovolných obrazů či soukromých vzruchů mysli.“
Tak Kniha Danielova (1971) „byla inspirována fotografií elektrického křesla z věznice Sing Sing“. Jejím hlavním hrdinou je student, jenž se pokouší vyrovnat s popravou svých rodičů. Kniha se vrací do období takzvaného mccarthismu a byla inspirována případem manželů Rosenbergových.
Příběh románu Billy Bathgate (1989) se zas odehrává ve 20. a 30. letech 20. století a podle E. L. Doctorowa se „rozvinul z představy mužů ve smokinzích, kteří stojí v noci na palubě remorkéru. Zajímalo mě, co tam dělají.“ Také podle tohoto románu vznikl v roce 1991 film. Jeho scénář napsal Tom Stoppard, ve snímku si zahráli Dustin Hoffman, Nicole Kidmanová, Bruce Willis či Steve Buscemi, autor předlohy s ním však spokojen nebyl. Za román nicméně získal PEN/Faulkner Award. Jméno Billy Bathgate autor ovšem užil již v roce 1968 v povídce Písně Billyho Bathgatea popisující kariéru folk-rockového muzikanta. Prozaik byl tehdy dotazován, zda tento hudebník není synem hrdiny oceněného románu.
Jak Houdini vynalezl aeroplán
Nejvíce se ovšem do povědomí čtenářů newyorský spisovatel zapsal románem Ragtime, který vyšel v roce 1975 a za nějž E. L. Doctorow získal National Book Critics Award. Román se vrací do začátku 20. století a zachycuje propletenec příběhů amerických rodin s rozličným sociálním postavením, nechybí ale ani reálné postavy, kupříkladu Sigmund Freud či Harry Houdini.
Proslulý eskamotér je při evropském turné nadšen francouzským dvojplošníkem Voisin, který si ihned pořídí: „Když Houdini přistál, zavedli ho k bílému Daimleru. Šofér otevřel dvířka a strnul v pozoru... Arcivévoda Franz Ferdinand o Houdinim zřejmě nikdy neslyšel. Pogratuloval mu k vynálezu aeroplánu.“ S románem Ragtime E. L. Doctorow zaznamenal největší úspěch. Knihu v roce 1981 zfilmoval Miloš Forman a o sedmnáct let později vznikl rovněž muzikál. Českého překladu se dále dočkaly knihy Vodárna, Jezero potáplic, Boží obec či divadelní hra Drink před večeří.
Hned v úvodu tohoto dramatu vyjadřuje jedna z jeho postav únavu z frází a společenské konverzace: „Všichni víme, co obvykle říkáme. O umělcích říkáme, že se nám líbí nebo nelíbí. O služebnictvu říkáme, že jsou s ním potíže. O předkrmu říkáme, že držíme dietu. O trhu říkáme, že je v krizi. O manželstvích, která se rozcházejí, říkáme, že je obdivuhodné, že vydržela tak dlouho.
O spisovatelích obvykle říkáme, že vydali novou knihu, a o E. L. Doctorowovi zas, že je představitelem takzvané retrofiction. V románu The March (2005), jenž vyjde česky pod názvem Pochod k moři, Edgar Lawrence Doctorow pověst představitele retrofiction potvrdil.
Od té doby však Edgar vyrostl a stal se spisovatelem, který před deseti lety při návštěvě Prahy v rozhovoru pro LN řekl: „Pokaždé, když navštívím střední nebo východní Evropu, pociťuji jakousi zvláštní sounáležitost s touto částí evropského kontinentu – což je nepochybně způsobeno skutečností, že moji prarodiče přišli do USA právě odsud.“
Konec byl už v začátku
Edgar Lawrence Doctorow se narodil v roce 1931 v New Yorku do rodiny s ruskými židovskými předky. O jejím fungování si lze udělat obrázek právě z knihy Světová výstava: „Maminka řídila naši domácnost i životy pevnou velitelskou rukou, která často dokázala dětskou duši ranit, avšak nesmazatelně do ní vryla vždy naprosto jasné rozlišení, co je správné a co špatné...
Maminka věřila, že za všechno, co děti ohrožuje, může nedostatek zdravého rozumu jejich rodičů... Maminka chtěla, abychom se vyšvihli. Poměřovala, oč se co do majetku a zásluh vede naší rodině lépe než sousedům.“ Budoucí prozaik vystudoval Kolumbijskou univerzitu a v roce 1952 byl odvelen do armády. Vojenskou službu strávil v Německu. Po návratu do Ameriky začal pracovat ve filmovém studiu Columbia Pictures, poté byl editorem New American Library a redaktorem v nakladatelství Dial Press.
Již v roce 1960 však také debutoval knihou Vítejte do zlých časů, westernovým příběhem z doby osidlování amerických plání, jehož vypravěč říká: „Když to teď píšu, samozřejmě vidím, že jsme byli vyřízeni ještě dřív, než jsme vůbec začali, náš konec byl již v začátcích.“ V jeho filmové podobě se hlavní role zhostil Henry Fonda.
Na otázku, z čeho se rodí jeho romány, E. L. Doctorow v rozhovoru pro Festival spisovatelů Praha v roce 1997 odpověděl: „Všechny mé knihy jsou dedukční úkony z mimovolných obrazů či soukromých vzruchů mysli.“
Tak Kniha Danielova (1971) „byla inspirována fotografií elektrického křesla z věznice Sing Sing“. Jejím hlavním hrdinou je student, jenž se pokouší vyrovnat s popravou svých rodičů. Kniha se vrací do období takzvaného mccarthismu a byla inspirována případem manželů Rosenbergových.
Příběh románu Billy Bathgate (1989) se zas odehrává ve 20. a 30. letech 20. století a podle E. L. Doctorowa se „rozvinul z představy mužů ve smokinzích, kteří stojí v noci na palubě remorkéru. Zajímalo mě, co tam dělají.“ Také podle tohoto románu vznikl v roce 1991 film. Jeho scénář napsal Tom Stoppard, ve snímku si zahráli Dustin Hoffman, Nicole Kidmanová, Bruce Willis či Steve Buscemi, autor předlohy s ním však spokojen nebyl. Za román nicméně získal PEN/Faulkner Award. Jméno Billy Bathgate autor ovšem užil již v roce 1968 v povídce Písně Billyho Bathgatea popisující kariéru folk-rockového muzikanta. Prozaik byl tehdy dotazován, zda tento hudebník není synem hrdiny oceněného románu.
Jak Houdini vynalezl aeroplán
Nejvíce se ovšem do povědomí čtenářů newyorský spisovatel zapsal románem Ragtime, který vyšel v roce 1975 a za nějž E. L. Doctorow získal National Book Critics Award. Román se vrací do začátku 20. století a zachycuje propletenec příběhů amerických rodin s rozličným sociálním postavením, nechybí ale ani reálné postavy, kupříkladu Sigmund Freud či Harry Houdini.
Proslulý eskamotér je při evropském turné nadšen francouzským dvojplošníkem Voisin, který si ihned pořídí: „Když Houdini přistál, zavedli ho k bílému Daimleru. Šofér otevřel dvířka a strnul v pozoru... Arcivévoda Franz Ferdinand o Houdinim zřejmě nikdy neslyšel. Pogratuloval mu k vynálezu aeroplánu.“ S románem Ragtime E. L. Doctorow zaznamenal největší úspěch. Knihu v roce 1981 zfilmoval Miloš Forman a o sedmnáct let později vznikl rovněž muzikál. Českého překladu se dále dočkaly knihy Vodárna, Jezero potáplic, Boží obec či divadelní hra Drink před večeří.
Hned v úvodu tohoto dramatu vyjadřuje jedna z jeho postav únavu z frází a společenské konverzace: „Všichni víme, co obvykle říkáme. O umělcích říkáme, že se nám líbí nebo nelíbí. O služebnictvu říkáme, že jsou s ním potíže. O předkrmu říkáme, že držíme dietu. O trhu říkáme, že je v krizi. O manželstvích, která se rozcházejí, říkáme, že je obdivuhodné, že vydržela tak dlouho.
O spisovatelích obvykle říkáme, že vydali novou knihu, a o E. L. Doctorowovi zas, že je představitelem takzvané retrofiction. V románu The March (2005), jenž vyjde česky pod názvem Pochod k moři, Edgar Lawrence Doctorow pověst představitele retrofiction potvrdil.
