"Musí se na to nahlížet tak, že klasická kultura je součástí vzdělávacího systému, a je pak na publiku, jestli nabídku využije. Všude musí být tento typ kultury podporován buď ze státních, nebo soukromých zdrojů," řekl Bělor. Příjmy z prodeje vstupenek tvoří zhruba 18 procent rozpočtu, což je z hlediska celoročního rozpočtu festivalu méně než pětinová návratnost. Nejlevnější lístky se prodávají za 150 korun, ty nejdražší pak, například na recitál Juana Diega Flóreze, za 3500 korun.
Přesto patří Pražské jaro v České republice mezi dražší festivaly, což připouští i jeho šéf. "Ano, ale snažíme se nabídnout také výjimečné koncerty. Často bychom některé prodali za více peněz. Máme ale ostych vůči posluchačům a snažíme se, aby byly prestižní koncerty dostupné i pro běžné publikum," reagoval Bělor.
Fixní honoráře neexistují
Letos si lidé zakoupili zhruba o pět procent vstupenek více než loni. Podle tiskové mluvčí Aleny Svobodové to bylo 40.009 vstupenek, čímž se kapacity sálů naplnily z 85 procent. V pokladnách zůstalo 7139 volných vstupenek, které tvoří 15 procent kapacity všech nabízených míst. Zcela nebo téměř vyprodáno bylo na 30 koncertů. Pražské jaro mělo letos k dispozici 46.688 lístků na 59 koncertů. V posledních šesti letech překračuje prodej vstupenek 80 procent.
Do cen lístků se přitom promítají zejména honoráře, cestovné umělců, pronájmy sálů a techniky a obecně náročnost produkce. Podle Bělora neexistují žádné fixní honoráře, jejich výši ovlivňuje především pomyslné postavení či sláva interpreta nebo souboru v hierarchii daného uměleckého oboru. "Vztah nákladů a cen vstupenek není u jednotlivých koncertů jednoznačný, například koncert menšinového žánru pro malou cílovou skupinu může být velmi drahý a cena vstupenek přitom nemůže být vysoká," upozornil Bělor.
Největší zájem byl letos podle něj o recitál Juana Diega Flóreze, koncert Drážďanské filharmonie s Kurtem Masurem a Anne-Sophií Mutterovou, zahajovací Mou vlast se SOČR a Antoni Witem, koncert PKF s Jiřím Bělohlávkem a Dagmar Peckovou a koncertní verzi filmové hudby k Pánu prstenů.
Rodinné stříbro
Celkový roční rozpočet Pražského jara je okolo 70 milionů korun, a pokud má zisk, reinvestuje ho podle zákona do hlavní činnosti nebo do rezerv. "Ziskoví jsme jen ve šťastnějších letech. Pokud máme ztrátu, pokrýváme ji z rezerv," konstatoval. Pražské jaro projevilo podle Bělora za posledních bezmála 20 let mimořádnou schopnost opatřovat si peníze mimo státní rozpočet i šetrnost, což prý není běžné.
Obecně prospěšná společnost získala formou partnerství patnáct milionů od ministerstva kultury a devět milionů od pražského magistrátu. Zhruba 50 procent nákladů pokrývají příspěvky od sponzorů. Ve stálém produkčním týmu festivalu pracuje deset lidí. Ostatní profese, jako řidiči, stěhováci, pořadatelská služba, tlumočníci, osvětlovači, zvukaři a další, se najímají, některé profese jsou součástí pronájmu koncertních prostor.
Důsledky ekonomické krize očekává Bělor až v příštích dvou letech. "Jestliže stát a další subjekty budou hospodařit s menším rozpočtem, může se něco stát. Musíme ale především doufat, že krize nebude trvat dlouho. Věřím také, že si zejména stát uvědomí, že jde o 'rodinné stříbro', které by mělo slušně přežít i v horších časech," dodal.
