Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Stinga znovu políbily múzy. Hudebník nahrál nejlepší album za posledních dvaadvacet let

Sting a Shaggy na společném koncertu v pražském Foru Karlín 16. listopadu 2018 foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Recenze
Už se to zdálo skoro nepravděpodobné a leckdo nad ním zlomil hůl. Zjevný autorský útlum britského zpěváka a muzikanta Stinga, který v posledních více než dvou desítkách let byl oživen spíš jen v detailech, je doufejme novinkou The Bridge zažehnán. A je to další z paradoxů, které přinesla covidová doba.
  10:58

Kdybychom chtěli být hodně nároční, spočítáme, že poslední silné popové album napsal a natočil Sting v roce 1999 pod názvem Brand New Day. Následující Sacred Love se produkčně, soundem ani autorsky příliš nezdařilo, autorská deska 57th & 9th z roku 2016 byla sice vcelku příjemná, Sting se na ní zkusil vrátit ke svým rockovým kořenům, ale upřímně řečeno – vzpomene si někdo na aspoň jednu písničku z ní?

A co bylo mezi tím? Vesměs samé úkroky stranou nebo recyklace klasického materiálu. Namátkou z první sorty: renesanční loutnové album Songs from the Labyrinth (2006) a na ně de facto volně navazující (velmi příjemná) vánoční deska If on a Winter’s Night... (2009), autorský muzikál The Last Ship (2013), stavějící hudebně na ohlasech anglického folkloru, nebo společné album se zpěvákem Shaggym 44/876 (2018), patrně nejzbytečnější deska Stingovy diskografie, na čemž nic nezměnila ani cena Grammy v kategorii reggae.

Sting (Monako, 24. září 2020)
Sting

V druhé sortě, „recyklační“, pak turné a album Symphonicities (2010), které sice jako jedno z mála podobného ražení ukázalo, že spolupráce popařů či rockerů se symfonickým orchestem nemusí dopadnout jako donebevolající kýč, ale šlo přece jen o „retro“, stejně jako divácky vděčná společná turné s Peterem Gabrielem nebo Paulem Simonem, album remaků a remixů starých hitů My Songs (2019) či letošní jarní kolekce Duets.

K základnímu přehledu Stingovy činnosti za poslední dvě dekády je třeba dodat, že na koncertech neztratil nic ze své kvality a i mnohé jeho návštěvy Česka, zejména ta na pražském festivalu Metronome v roce 2017, patřily k výjimečným hudebním zážitkům. Daným ovšem zpěvákovou prověřenou starou tvorbou.

Most přes rozbouřené vody

V tuto chvíli je těžké předpovídat, jestli se do budoucích hitových setlistů vejde i něco z nového alba The Bridge. Určitě zde nejsou písně, které chytí na první poslech a člověku se nedostanou z hlavy. Podstatné však je, že The Bridge jako celek působí velmi kompaktním, propracovaným, a přitom nesmírně pestrým dojmem. Leckdy si při poslechu vzpomeneme na některá období Stingovy tvorby, někdy i na konkrétní písně, nejde ale o sebevykrádání, spíš návrat ke klasickému rukopisu, který od tohoto autora tak nějak podvědomě očekáváme a vlastně o něj celá ta dlouhá léta stojíme.

V tomto smyslu také můžeme číst jeden z významů názvu alba The Bridge, tedy Most – jako most mezi klasickou Stingovou tvorbou osmdesátých a devadesátých let a dneškem. Byť samozřejmě základní smysl onoho „mostu“ sám Sting vysvětluje mnohem méně prozaicky, řekněme existenciálněji. Jako most určený k přechodu přes „rozbouřené vody“ (o nichž zpívá v úvodní písni Rushing Water), který potřebujeme právě v současné době plné lockdownů osobních i společenských.

Tento pohled značně ovlivnil způsob vzniku alba, klasická „covidová metoda“, na kterou už jsme za ty skoro dva roky zvyklí: Sting tvořil uzavřen v domácím studiu a jeho spoluhráči, mezi nimiž je samozřejmě kytarista Dominic Miller, ale i bubeník Manu Katché, pracovali na svých partech také ve svých rezidencích. Ostatně, u takového typu hudby, jakou produkuje Sting, a obzvláště na takto koncipovaném albu není asi osobní setkání ve studiu nutnou podmínkou. Jakkoli je samozřejmě vždy příjemnější svého kumpána potkat v režii než s ním konzultovat práci třeba přes skype...

Nejlepší album za 22 let

Album otevírá zmíněná Rushing Water, vlastně velmi jednoduchá poprocková písnička, která má ale velkou stingovskou jiskru, stejně jako následující, vysloveně mladistvě a skoro oddechově působící If It’s Love. Dovednou hru s tichem a s gradací ukazuje Sting v The Book of Numbers a téměř minimalistické spády, jež ovšem dokážou navodit skvělou, potemnělou atmosféru, v Loving You. Snad nejvíce ke „starému Stingovi“ se přiblížíme v Harmony Road, což je dáno i krátkým, ale signifikantním sólem saxofonisty Branforda Marsalise, který zbrázdil zpěvákova nejlepší raná alba. 

Balada For Her Love s klasickou akustickou kytarou nemůže neevokovat hity typu Fragile, dvě po sobě jdoucí písně The Hills on the Border a Captain Bateman pracují s keltskými motivy podobně jako songy z muzikálu The Last Ship. Nevtíravě melodickými, ale krásně postavenými i zaranžovanými písněmi The Bells of St. Thomas a The Bridge pak Stingovo nejlepší album za posledních dvaadvacet let končí.

STING: THE BRIDGE

Universal 2021

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...