Když v roce 2020 ke třicátému výročí založení hudebního vydavatelství Indies uspořádal kulturní magazín UNI rozsáhlou anketu mezi čtyřiceti hudebními publicisty tří generací a napříč médii, jejímž tématem bylo vybrat nejlepší alba rozsáhlého katalogu Indies, skončily Barvy všecky na druhém místě. Zlato si mimochodem odnesla Iva Bittová a Vladimír Václavek za Bílé inferno a třetí byl Hradišťan s projektem O slunovratu. Hudba samozřejmě nejsou žádné závody, ale v tomto případě má umístění alba nepochybně svoji váhu – rozhodovali o něm lidé, kteří se skutečně hudbou do hloubky zabývají, znají kontext a nenechají se opít rohlíkem laciné popularity.
Ostatně, Zuzana Navarová byla zvláštní úkaz v tom, že ačkoli vzešla z folkového, tedy de facto „alternativního“ prostředí a její tvorba v některých projektech byla vysloveně hraniční, nikdy v ničem se nejen nepodbízela lacinému vkusu, ale ani nedělala ve své tvorbě žádné kompromisy, dostala se vlastně svým způsobem do pozice všeobecně známé a uznávané osobnosti, skoro by se chtělo říct celebrity. To je případ srovnatelný skutečně jen s pár dalšími hudebními umělci na domácí scéně. Když její kariéru zakončila předčasná smrt v pouhých pětačtyřiceti letech, byla to pro celou českou hudební scénu opravdu velká ztráta.
Smysluplná reedice
K albu Barvy všecky se Zuzana Navarová propracovala od členství v mimořádné a dodnes navýsost ctěné kapele Nerez přes projekty Caribe a Tres. Navarová vždycky ráda spolupracovala se zahraničními hudebníky, a národnostně bohatě tedy pak sestavila i skupinu Koa, kterou v době vzniku desky Barvy všecky tvořili kytarista alžírského původu Omar Khaouaj, romský zpěvák, harmonikář, klarinetista a pianista Mário Bihári, perkusista peruánského původu Camilo Caller a basista František Raba.
„Barvy všecky“ má i hudba na albu obsažená a texty písní. Funkčně se tu střídá několik jazyků, skladby bourají veškeré hranice. Písně jsou nebývale citlivé, hluboké, ale i plné nadhledu, Navarová dokázala i vážné věci často říct hravou formou, neokázale, patos jí byl zcela cizí. Reedice na vinylu (kompletní znění alba Barva všecky doplňuje šestipísňový bonus z dalších alb Koa) více než zachovává ducha alba. Nejenže ve velkém rozkládacím formátu vyniká zářivý obal, ale barevný vinyl, jeden červený, jeden zelený, ještě celkově pozitivní vyznění artefaktu posilují. Přesně takovéhle reedice v dnešní době dávají velký smysl.
