Všem dohromady se podařilo vytvořit pozoruhodnou verzi slavné látky, i když jsem do přestávky měl s percepcí díla určité problémy. Týkaly se hlavně „čarování“ s šerosvitem, takže odečítat kvalitu hereckých výkonů z často podsvícených tváří nebylo zrovna komfortní.
Na jen mírně nakloněné šikmě se v první části scénograficky pracovalo především s přeskupováním kvanta červených kufrů, které dorazily z Paříže s majitelkou panství Raněvskou (Marta Vítů) a její suitou. Horizont vykrývalo plátno, na něž byly promítány kresby i filmové dotáčky. Hlavní figury se prezentovaly povětšinou v statických aranžích, trochu pohybu do této stylizace vnášel budoucí majitel panství s přilehlým sadem Lopachin (Jan Bidlas), který jako by měl trochu trému ze svého odhodlání koupit zadluženou nemovitost před dosavadní majitelkou.
