Plačící Palestinka objímající svou mrtvou neteř je snímkem roku

Na fotografii Mohammeda Salema pracujícího pro britskou agenturu Reuters v Palestině je zachycená šestatřicetiletá Abu Maamar. Na klíně chová zabalené tělo své mrtvé pětileté neteře Saly, kterou zabila izraelská střela. Ta zasáhla jejich rodinný dům a vedle neteře zabila i další členy rodiny. Snímek vznikl ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.

Sám fotograf ke snímku uvedl, že je pořídil jen několik dní poté, co jeho žena porodila. „Silný a smutný moment, který shrnuje, co se zde děje,“ dodal fotograf, který se už před třinácti lety dočkal v této soutěži dílčího ocenění za podobné téma. Porota ocenila celkovou kompozici snímku, byla prý pořízena citlivě a s respektem. Podle poroty prý obecně zosobňuje pocit nepředstavitelné ztráty.

Izrael operaci v Gaze zahájil v reakci na říjnový teroristický útok palestinského hnutí Hamás na jih Izraele.

Sérií roku se stal soubor fotografií nazvaných Valim-babena dokumentující problematiku stařecké demence na Madagaskaru. Snímky ukazují jednadevadesátiletého Paula, o kterého se stará jeho jednačtyřicetiletá dcera Fara. Přesně podle malgašského principu valim-babena - tedy že dospělé děti jsou povinny postarat se o své stárnoucí rodiče. Autorkou fotografií je Lee-Ann Olwage, která je pořídila pro magazín GEO a která chtěla upozornit na tento problém. Stařeckou demencí postižení lidé jsou totiž na africkém ostrově stigmatizováni.

Na všechny regionální vítěze se podívejte zde 145 fotografií

„Příběh se zaobírá univerzálním tématem zdraví skrze optiku rodiny a péče. Fotografie byly pořízeny s vřelostí a něhou a divákům připomínají lásku a blízkost nezbytnou v době celosvětových válek a agresí,“ uvedla porota k vítězné sérii.

Cenu za nejlepší dlouhodobý projekt si pak odnesla série Dvě zdi, kterou venezuelský fotograf Alejandro Cegarra nafotil pro The New York Times a Bloomberg. Zachytil na ní proměnu přístupu Mexika k přistěhovalcům. Kdysi otevřená země se k nim totiž v poslední době staví přísněji. Fotograf sám se v roce 2017 rozhodl opustit svou rodnou zemi a vydal se právě do Mexika. Porota ocenila jeho pohled zprostředkovaný vysloveně z první ruky.

Volný formát pak vyhrál evropský projekt nazvaný Válka je osobní. Její tvůrkyně Julia Kochetova v něm chtěla upozornit na soukromý aspekt války mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco světová média o dva roky trvajícím konfliktu informují především pomocí map a ztrát na bojišti, ona se rozhodla vytvořit stránku ukazující, jak se za této války žije v každodenní realitě.

Slavnostní oznámení se uskutečnilo v Amsterdamu, kde je tak zahájena tradiční putovní výstava mířící do více než šedesáti světových metropolí. Fotografie si postupně prohlédnou návštěvníci v Londýně, Berlíně, Římě, Mexico City, Rio de Janeiru, Hong Kongu, Taipei, Sydney, Torontu či Tunisu. Praha v seznamu plánovaných výstav zatím nefiguruje.

Soutěž World Press Photo místo nominací už potřetí přistoupila k formátu, kdy porota vybírá vítěze šesti světových regionů: Afriky, Asie, Evropy, Severní + Střední Ameriky, Jižní Ameriky a Jihovýchodní Asie + Oceánie. Nový systém pomáhá odstranit kritizovanou disproporčnost nominací: v roce 2021 totiž jen sedm procent nových účastníků pocházelo z Jižní Ameriky, pět z jihovýchodní Asie a Oceánie a pouhá tři procenta z Afriky.

Vítězné fotografie letošního ročníku tedy opět vzešly z dříve oznámených vítězů jednotlivých regionů. Loni se vítězným snímkem stala fotografie z rozbombardované porodnice v jihoukrajinském Mariupolu od ukrajinského fotoreportéra agentury AP Jevhena Maloletky. Ten zachytil smrtelně zraněnou těhotnou ženu, kterou záchranáři odnášejí na nosítkách.