Sobota 18. května 2024, svátek má Nataša
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Zlatý věk barrandovského kopce

Kultura

  14:17
Praha - Téměř zároveň se zprávou, že se barrandovské ateliéry v Praze budou rozšiřovat, se v knihkupectvích objevila výpravná publikace, která někdejší slávu sídla československého filmového studia připomíná.

Jan Werich a Jiří Voskovec foto: Reprofoto

Nakladatelství Gallery vydalo druhý díl rozsáhlého projektu Barrandov. První díl obrazové publikace, který vyšel přesně přede dvěma lety, se jmenoval Barrandov I, Vzestup k výšinám a připomínal úplné počátky československého filmového průmyslu od prvního záměru, přes výběr lokality až po rozhodnutí postavit - nejprve dřevěné - ateliéry na Barrandově. Čerstvý díl druhý s podtitulem Zlatý věk se soustřeďuje na výrazné osobnosti, které se zasloužily o vznik společnosti A-B a na tvorbu v raných letech naší kinematografie. Končí rokem 1938 a má na něj navázat ještě část další, Oáza uprostřed běsů, která zachytí barrandovskou filmovou tvorbu a výrobní i politické proměny během válečných let až do roku 1945.

Hold prvním tvůrcům

Autorem druhé publikace o Barrandovu je opět Pavel Jiras, který využil bohatství atraktivního archivního materiálu, v mnoha případech dosud nepublikovaných dokumentů o všem, co souvisí s „barrandovkým filmovým kopcem“, fotografií z natáčení prvních snímků, záběrů do ateliérů i zajímavých fotografií - portrétů i momentek - populárních tváří československého filmu.

Barrandovská studia.První pražské filmové ateliéry vznikly jinde - na Vinohradech či na Kavalírce - pro vývoj tuzemské kinematografie významná stavba na barrandovské pláni pak začala v roce 1931. Podnikatel Miloš Havel tehdy na dosud pusté náhorní plošině vybudoval nejmodernější filmové studio ve střední Evropě. Velmi rychle se v něm zabydleli zajímaví režiséři, kameramani, architekti i herci.

Historicky první klapka prvního natáčecího dne na Barrandově padla 25. ledna 1933 v devět hodin ráno. Točil se film Vražda v Ostrovní ulici (pracovní název zněl ještě Muž a stín), režisérem byl Svatopluk Innemann, v hlavních rolích se k výkonům chystali Jindřich Plachta jako detektiv Klubíčko, Ljuba Hermannová, vycházející hvězda Jarmila Lhotová, Theodor Pištěk... Slavnostní hosty vítal předseda společnosti Miloš Havel, který dal novinářům k dispozici dvě kanceláře s telefony - velký okamžik filmových ateliérů nad Vltavou odstartoval jejich historii.

Efektně vypravená publikace chronologicky mapuje prvních pět let tvorby, přehledně představuje filmy a jejich tvůrce a připomíná společenské souvislostí třicátých let 20. století. Pečlivá týmová práce (editor Tomáš Vrba, odborná spolupráce Gabriel Gössel, grafická úprava a sazba Světla Kořánová) je znát a činí z knihy víc než jen příručku do archivu.