Kde najít nejsilnější sondu do českého vztahu k domovu? Horkým kandidátem by asi byl čerstvý dokument Příběhy lesního žalu. Filmařka a badatelka Barbora Klocová loni natočila a Česká televize nedávno vysílala rozhovory s jedenatřiceti dětmi a teenagery, jimž se změnil život. Všichni interviewovaní pocházejí z Vysočiny, osobně se jim nic nestalo. Ale než stačili vyrůst, místní krajina přišla o lesy.
Soukromé prožitky a příběhy stesku jsou pozoruhodným záznamem o našem vnímání prostoru, jejž většinou považujeme za samozřejmý. A možná nám pomohou porozumět, proč by se česká společnost měla přidat k rozhovoru o svých lesích. Ke konverzaci, již zatím ponechávala na lesnících, ochráncích přírody či vědcích.
 |
Česko nedostatkem lesů rozhodně netrpí. Máme jich nejvíc přinejmenším od dob Marie Terezie – a každé čtyři roky přibude výměra, do níž by se vešel jeden národní park České Švýcarsko. Uplynulých několik let ale předvedlo, proč zelená barva na mapě a stromy nejsou totéž. Svorně jsme si prožili slušnou depresi. Přesto – nebo právě proto – máme také důvody k podmíněnému optimismu.
