Nacistické koncentrační tábory nejsou už tři čtvrtiny století v provozu a postupně umírají poslední lidé, kteří je zažili na vlastní kůži. Nicméně to, co se v nich odehrávalo, představuje v dějinách lidstva tak děsivou zkušenost, že se k ní lidé stále vracejí ve snaze pochopit, co se v tehdejších věznitelích a vězních vlastně dělo. Nebo se to dokonce kontroverzně snaží v mírnějších experimentálních podmínkách zopakovat.
K pochopení tamní atmosféry a probíhajících psychologických procesů přitom mohou přispět i poznámky bývalých vězňů, kteří těmito tábory prošli, přežili a svoje zkušenosti zaznamenali, zvláště když se mezi nimi nacházeli i někteří psychologové.
