Není na světě lidské společnosti, jež by se do dějin tak silně vepsala – či spíše vryla – svým jedinečným vzhledem, svým výrazem ve tváři. Novozélandští Maorové, muži i ženy, se podobně jako Markézané či Rapanujci tetovali v obličeji, ovšem v eleganci a symbolice vyrývaných čar nemají konkurenci. Skicou tetování (moko) se podepisovaly i smlouvy.
V říjnu 1769 zakotvila u novozélandských břehů loď Endeavour, jejímž kapitánem nebyl nikdo menší než James Cook. A ač byl z Tichomoří navyklý na leccos, nestačil se divit. Jeho přírodovědec Joseph Banks, bystrý chlapík, jenž byl na palubě, si po jedné z šarvátek nad mrtvým tělem zapsal: „Byl to muž střední postavy, v obličeji jen na jedné líci tetovaný spirálou tvaru velmi pravidelného,“ což je nejspíše první psaná zmínka o maorské tatuáži nazývané moko.
Po utišení otevřeného nepřátelství a cestě kolem ostrovů – Nový Zéland tvoří dva hlavní ostrovy, Severní a Jižní – vytvořil malíř Cookovy expedice Sydney Parkinson i první podobizny Maorů: se spirálami, ale i s podélnými čarami ve tváři, což byl patrně starší vývojový styl. Přidal dokonce i náčrty maorského tetovacího náčiní.