Profesor Putna mě vítá malou výstavkou, a než se začnu ptát, dostanu v jeho knihovně v pražských Košířích krátkou přednášku. Jak jinak než o knížkách.
Připravil jsem si tu hromádku schwarzenberských knih. Nenapsal je právě zesnulý kníže, ten žádným velkým pisatelem nikdy nebyl. Úžasně vyprávěl, ale nebyl člověk literární.
Naopak jeho otec literární byl. Několik let jsem strávil tím, že jsem dával dohromady roztroušené fragmenty jeho životního díla. Takže tahle tlustá a modrá kniha nazvaná Torzo díla, to jsou texty Karla VI. Schwarzenberga.
Dál tu jsou knihy, které připravil on sám, protože velké téma starého knížete Schwarzenberga už zamlada byla česká státnost. Byl posedlý tématem české státnosti, kontinuity českého státu, kontinuity, která trvala i během vlády Habsburků, což kníže neustále zdůrazňoval: že český stát nikdy nezanikl.
Lidovky.cz: Tedy že i před rokem 1918 jsme byli nejen součástí rakouského a posléze rakousko-uherského císařství, ale i Českým královstvím?
Ten stát byl oslaben, až byl téměř už jenom formální, ale jeho znaky nikdy nezanikly. A to znaky vizuální i textové. Karel VI. dal dohromady dvě antologie: jedna se jmenuje Obrazy českého státu. Vznikla ještě za protektorátu a shromáždil v ní všechno možné i nemožné…
Lidovky.cz: Pardon, ale za německé okupace vyšlo dílo dokládající trvání českého státu i pod Habsburky?
Pozor, za protektorátu, tedy zhruba do roku 1941, česká kultura poměrně velmi kvetla, tedy s vyloučením židovských autorů. Změnilo se to až s nástupem Reinharda Heydricha. Ale do té doby vesele publikovali i komunisté – tedy pokud nepsali otevřeně, že Sovětský svaz je výborný. Teprve po roce 1941 začíná postupné omezování a výrazná cenzura až do téměř zániku české literatury.
