Středa 22. května 2024, svátek má Emil
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Orientace

Máme se bát situace na Blízkém východě? Arabské hladové bouře zatím nehrozí, říká egyptský politolog


Nepokoje známé jako arabské jaro odstartovala smrt 26letého Tunisana Mohameda Buazízího. Ten se 17. prosince 2010 zapálil na protest proti špatným životním podmínkám, pár týdnů nato zemřel. Na snímku protestují lidé pod portrétem Buazízího 28. ledna 2011 v hlavním městě Tunisu. | foto: ČTK

Premium
Od období takzvaného arabského jara, které coby mohutná vlna zachvátila Blízký východ, uplynulo už dvanáct let. Na první pohled přineslo hodně změn, ale až do současnosti jich mnoho nezůstalo. Proč se tak stalo? A nehrozí náhodou situace v tomto nepříliš stabilním koutě světa dalším lidovým výbuchem? S egyptským politologem Mustafou Kámilem as-Sajjidem o arabském jaru po dvanácti letech, islámském radikalismu nebo o problematice Izraelců a Palestinců.

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Lidovky.cz: Před dvanácti lety se v Egyptě pod tlakem statisícových demonstrací zhroutil třicet let trvající režim Husního Mubáraka, po krátkém demokratickém období ale už o dva roky později zvolené vůdce zase svrhla armáda. To je jen jeden z příkladů, kdy arabské jaro obyvatelům regionu příliš nepomohlo ke svobodě ani demokracii. Proč tedy v obecné rovině arabské jaro příliš neuspělo?
Vlna arabských revolt z roku 2011 byla součástí globálního fenoménu, kterému já říkám revoluce 21. století. Vyplývá z nedůvěry k zavedeným elitám a pomáhá k moci populistům nebo silovým vůdcům. Toto vzedmutí většinou vedou mladí lidé s dobrými znalostmi dění v okolním světě, schopností využívat moderní komunikační prostředky, nedůvěrou ke stávajícím vůdcům a politickým systémům, což všechno dohromady jim dává velkou schopnost ovlivňovat lidi a vést je k revoltám. Jenže sami tito revoluční vůdci obvykle nemívají zkušenosti ani schopnosti, jak společnost vést, jak ty stávající elity kvalitně nahradit.

V Egyptě se tedy stalo to, že lidové hnutí usilující o svržení Mubáraka de facto podpořila armáda, která se rovněž chtěla z konkurenčních důvodů zbavit prezidenta a jeho syna Gamála, jejichž klan měl velké slovo nejen v politice, ale i v ekonomice státu, což se příčilo zájmům generality.

Dvacet let poté: zpackaná invaze do Iráku narušila americké sebevědomí i vztahy s Evropou. Co k ní vedlo?

Lidovky.cz: Ale přesto došlo na demokratické volby.
Ano, v roce 2012 se díky nim dostalo k moci Muslimské bratrstvo, které však začalo prosazovat své vize a bylo už po roce samo svrženo armádou. I tento puč měl značnou podporu veřejnosti rozčarované z toho, jak nekompetentně bratrstvo zemi spravovalo. Do čela se tedy po arabském jaru nedostali samotní revolucionáři, ale vystřídaly se dvě síly, které samy k demokracii moc blízko nemají. Občanské nebo sekulární politické strany se neprosadily. Naposledy se tento trend projevil v Tunisku, kde prezident předloni prostě rozpustil parlament.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!