Středa 8. prosince 2021, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Orientace

Ráj čtenářů v moderním hávu. Deichmanova knihovna je novou kulturní dominantou Osla

Trojice u fjordu. Deichmanova knihovna tvoří se sousední Operou a nově otevřeným Munchovým muzeem trojici nových kulturních dominant Osla foto: Zdeněk Lukeš

Doporučujeme
Deichmanova knihovna v Oslu je mimořádnou stavbou v centru norské metropole Knihovna. Tajuplné místo, kde se v šeru věků skrývají zažloutlé listy vzácných knih... Takovou představu o knihovnách mají mnozí z nás, ale moderní zařízení tohoto typu už jsou jinde. Pojďme se na jedno takové dnes podívat.
  5:00
Celkový pohled od Opery
Pohled na provoz v horních patrech

V předminulé Orientaci jsem v textu o novém Munchově muzeu slíbil, že se do norské metropole Osla ještě vrátíme. Dnes si to splníme a prohlédneme si další mimořádnou veřejnou stavbu – Deichmanovu knihovnu, jež se nachází v městské části zvané Bjorvika, hned v sousedství Opery i zmíněného Munchova muzea na břehu Osloského zálivu. 

Tyto tři opravdu nepřehlédnutelné dominanty hlavního města Norska tvoří moderní kulturní centrum, které u nás můžeme Seveřanům jen tiše závidět.

Dnes se tedy podíváme do veřejné knihovny města Osla, pojmenované po Carlu Deichmanovi (1705–1780), průmyslníku, filantropovi a sběrateli knih. Jeho sbírka, čítající na šest tisíc svazků, manuskriptů, map, mincí a dalších artefaktů, položila základ budoucí knihovny, založené pět let po jeho smrti, tedy v roce 1785.

Knihovna naposledy sídlila v budově z roku 1933, ale tato stavba již nevyhovovala současným požadavkům na moderní knihovnické zařízení, a proto byla v roce 2009 vypsána mezinárodní architektonická soutěž na novou hlavní budovu. V té zvítězil návrh studií Atelier Oslo a Lund Hagem Architects. Realizace byla dokončena o deset let později a otevření se nová knihovna dočkala v roce 2020.

Přívětivý americký systém

Její koncept je na první pohled zajímavý, protože budova měla pevně daný půdorys, ale aby tvůrci dosáhli zvýšení její kapacity, je nejvyšší partie vykonzolována. Průčelí knihovny je v maximální míře prosklené, takže jsou odtud exkluzivní výhledy na město, funguje tu ale důmyslný systém žaluzií, kterými se dá regulovat hladina světla tak, aby nerušilo vnitřní provoz.

Vysunutí horní partie domu navíc umožňuje zajímavé výhledy na důležité dominanty města. Měl jsem možnost stavbu navštívit v doprovodu jejího ředitele Knuta Skansena. Jednotlivá podlaží jsou propojena systémem světlíků, jež umožňují zajímavý optický kontakt jednotlivých partií. Systémově se jedná o typ tzv. americké knihovny, což znamená, že návštěvník může volně procházet celou stavbou a sám si vybírat jednotlivé tituly. 

Pokud si je chce odnést, při odchodu se zaregistruje. Takový systém se u nás poprvé objevil před časem v Liberci. Jednotlivé knihy a další materiály je samozřejmé také možné vyhledat i v počítačové databázi knihovny. Nejvzácnější svazky, k nimž patří třeba Vulgáta Aslaka Bolta, což je středověký manuskript, jsou ovšem uloženy v chráněném prostoru.

Společenské centrum

Už od okamžiku první myšlenky na novou knihovnu byl zřejmý požadavek zadavatelů soutěže, aby vzniklo přívětivé kulturní centrum, kde mohou lidé strávit různými aktivitami třeba celý den. Proto v budově nechybějí kavárny, restaurace, kino, víceúčelový sál, salonky, je tu i velké hudební oddělení s nahrávacím studiem, ale i zvukotěsné studovny. 

Samozřejmostí je nejen počítačová místnost, ale také třeba dílna s 3D tiskárnami, kde si můžete podle vlastního návrhu vyrobit nějaký model. Dámy tu mají k dispozici dokonce šicí stroje. Všude se tu myslí na děti, které tu mají ateliéry, kde si mohou kreslit nebo modelovat.

V rámci stavby bylo instalováno několik podmanivých výtvarných děl, netradiční je i osvětlení svazky vzájemně propletených neonových trubic. Před budovou je umístěna velká plastika amerického sochaře Martina Puryeara Příšera z Iddefjordu. Knihovna funguje až do pozdního večera, večer se její zářící silueta odráží ve vodách fjordu. Podobně jako v případě osloské opery nebo Munchova muzea tu ovšem nenajdete podzemní garáže ani parking. Dostat se sem tak dá jen pěšky, na kole, lodí nebo veřejnou dopravou.

Pojďme si ještě představit architekty. Atelier Oslo byl založen v roce 2006 a kromě Deichmanovy knihovny si získal respekt i projektem Climate House v osloské botanické zahradě nebo bytovými domy v docích Stavangeru. Nyní by měl stavět nízký pavilon Domu fotografie na parcele mezi Munchovým muzeem a Operou. A studio Lund Hagem Architects, založené v roce 1996 v Oslu, zase navrhlo zastavovací plán Kriansholmu nebo studentské koleje a kancelářské budovy Diagonale v Bjorvice.

Deichmanova knihovna je však vrcholným dílem obou ateliérů. Patří k těm nejlepším stavbám tohoto zaměření, které jsem ve světě měl možnost navštívit. Řadím ji k takovým stavbám, jako jsou univerzitní knihovna architekta Toya Ita v Tokiu, knihovna a muzeum britského umění univerzity Yale v americkém New Havenu od Louise Kahna, berlínská univerzitní knihovna navržená Normanem Fosterem a koneckonců i ta výše zmíněná liberecká z dílny architekta Radima Kousala.

Autor:

TEST: Hodinky místo mobilu děti pohlídají i zabaví

Premium Co umějí chytré hodinky se SIM kartou pro děti? Nahradí mobil. Dá se na ně dovolat a většinou i sledovat jejich polohu...

Opatření bojkotuje stále více lidí, cítí se podvedeni, říká psycholog

Premium Doba covidová je už dlouhá. Zatímco při první vlně epidemie byli lidé v Česku většinou ukázkově disciplinovaní, nyní je...

Velké dilema třetí dávky: míchat, či nemíchat vakcíny?

Premium Posilující dávka očkování naráží na možnost volby. Řada Čechů řeší, kterou vakcínou si nechat svoji imunitu proti...

Mohlo by vás zajímat