Moudrost a životní zkušenost, která ze sochařského portrétu toho starého muže vyzařuje, vás nemůže přímo neuhodit do očí. Ano, je-li něco příslovečné moudré stáří, pak právě toto. Tvář někoho, kdo byl životem zkoušen, posmutněl z toho, přičemž si uchoval vědomí důstojnosti a povznesené noblesy, jaká se jen tak nevidí. Prostě naplnění snu o důsledně realizované „zodpovědnosti za tvář“ na způsob, jaký se podaří jen málokomu…
Pokud nevěříte, nalistujte ve druhém svazku Pijoanových Dějin umění cele věnovaném antice k zobrazení číslo 217, kde její reprodukci uvidíte. Tamtéž se dočtete, že se jedná o kopii helénistického originálu z 2. století př. Kr. vzniklého v Alexandrii a označovaného jako „Hlava tzv. Seneky“. To „tzv.“ je přitom logicky namístě! Velký římský stoik Lucius Annaeus Seneca se totiž narodil až mnohem později, zřejmě někdy těsně před začátkem našeho letopočtu.
