Vracet, či nevracet? Spor o Elginovy mramory ukazuje, jak pěkně vypadá dekolonizace na papíře

Premium

Jeden z tzv. Elginových mramorů | foto: Profimedia.cz

  14:30
Mramorové desky, zvané v Británii Elginovy a v Řecku Parthenonské, jsou nejvzácnějším exponátem Britského muzea v Londýně. Původně byly součástí athénského Parthenonu. Podobně jako byl třeba slavný Codex Gigas (tzv. Ďáblova bible) původně „náš“, ale dnes se jím pyšní Národní knihovna ve Stockholmu. Výsledkem je letitý spor mezi Londýnem a Athénami, který nepřestává fascinovat světovou veřejnost.

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

V době, kdy mezinárodními vztahy opět hýbe geopolitika a svět stojí na prahu nového soupeření velmocí, může diplomatická roztržka mezi Řeckem a Británií působit jako špatně secvičená opereta. Hlavními tématy tu tentokrát nejsou ani bezpečnost, ani migrace nebo jiná témata, která je v dnešním Středozemí reálně třeba řešit, nýbrž – s trochou nadsázky – několik soch z pátého století před Kristem.

Takzvané Elginovy mramory byly původně součástí athénského Parthenonu, ale v 19. století je tehdejší britský velvyslanec v Turecku lord Elgin odvezl do Londýna. Řecká vláda se s tím dodnes nesmířila.

Spor je dostatečně živý na to, aby dodnes otravoval vzájemné vztahy.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

99
Předplatit
Flexibilní, bez závazků
Automatické obnovování

Roční

989
Předplatit
Nejlepší poměr cena/výkon
Ušetříte 17%

Dvouleté

1 889
Předplatit
Nejvýhodnější
Ušetříte 20%

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.