Oči vydloubnuté z důlků, vidle vražené do boku, usekané hlavy, roztrhání od divokých zvířat. Jen krátký výčet útrap a konců, které na hrdiny ukrajinských pohádek čekají. Dost často neprávem, jako kdyby hodnota lidského života neznamenala v této kultuře nic. Nemylme se však: podobně drsné jsou i tuzemské pohádky, jen se k nám dostaly ve stravitelnější podobě. Ani Božena Němcová krví a vyhřezlými vnitřnostmi nešetřila, stejně jako Karel Jaromír Erben (jen si přečtěte Kytici, kde to na rozdíl od jeho pohádek zůstalo), byť zdaleka ne tolik jako třeba němečtí bratři Grimmové, ale pozdější roky jejich vyprávění notně uhladily.
28. března 2022 5:00
„Vstoupit do světa pohádek je vždycky nebezpečné,“ prohlásil klasik G. K. Chesterton. Proto se vzhledem k aktuální situaci vyzbrojme a vstupme do světa drsných až drastických pohádek ukrajinských. Třeba z knihy Pomsta Oleksy Dovbuše – publikace sice starší, přesto jediné, která za posledních 50 let k tématu vyšla.
