Burza vyhnaná hormony

Coates se svým kolegou z Cambridge Joem Herbertem získal souhlas sedmnácti londýnských makléřů a po dobu osmi dnů jim vždy v 11 a 16 hodin - v době obchodní špičky - odebíral vzorky slin a měřil v nich hladiny steroidních hormonů. Výsledky naznačují, že úspěšnější obchody znamenají vyšší hladinu testosteronu, hormonu, který ovlivňuje vývoj sekundárních pohlavních znaků. U mužů se uvolňuje ve varlatech, u žen ve vaječníkách. Tato látka má velký vliv na sexuální funkce, zlepšuje regeneraci po fyzické námaze či růst svalů.

Nestabilní trh zase vedl odpoledne k vyšším hladinám hormonu kortisolu, který pomáhá tělu zvládat stresovou zátěž a omezit škody jí způsobené, dokládá práce zveřejněná v časopise PNAS.

John Coates prestižnímu časopisu Nature řekl, že nápad přišel samovolně, když byl svědkem horečné atmosféry v roce 2001 před pádem technologických akcií. „Obchodníci vypadali, jako by byli na drogách a vykazovali známky maniakálního chování,“ vzpomínal Coates.

Poté co „hi-tech bublina“ praskla, naopak podle Coatese většina makléřů vypadala, jako by se probrali z kocoviny. Už tehdy se také rozhodl zaměřit se na testosteron, protože ženy obchodnice „jako by byly méně zasažené“.

Hormony ale patrně nejsou jenom špatní vládci, ale mohou i dobře poradit. S vyšší hladinou testosteronu po ránu obchodníci podávali lepší výkony: ve 14 ze 17 případů, kdy měli nadprůměrnou hladinu tohoto hormonu po ránu, za den nadprůměrně vydělali.

Ale spoluautor studie Joe Herbert upozornil v Nature, že výsledky nutně neznamenají „příčinnou souvislost“, protože vlivů působících na výkonnost je celá řada a určit ten skutečně klíčový studie nedokázala, a se svým úzkým záběrem ani nemohla.

Testosteronový bonus pro „obchodníka dne“
Jistě ovšem platí, že vazba mezi hladinou testosteronu a výkonem je i zpětná. Obchodníci, kteří více vydělali, měli na konci pracovního dne vyšší hladinu tohoto hormonu než ti, kteří vydělali méně nebo prodělali. Podobný mechanismus znají neurologové i ze sportu: vítěz libovolného zápasu (kromě jiného) získá i odměnu v podobě zvýšení množství testosteronu, které mu umožní podat lepší výkon v dalším boji.

Naopak se zdá, že hladina kortisolu nesouvisí ani tak s výkonem obchodníka, jako celkovou situací v obchodování. Nestálý trh zvyšuje stres obchodníků, a tělo se tedy brání zvýšenou hladinou kortisolu, který pomáhá chránit tělo před škodlivými účinky takového vypětí.

Nahoru a dolů na hormonální houpačce
A co výsledky podle Coatese znamenají pro naše akcie (a samozřejmě i jeho akcie, protože sám na burze investuje)? Podle anglického neurologa se nabízí možnost, že hormony ovlivňují notoricky nestálé chování trhu. Zvyšování hladiny testosteronu a velkých zisků (jako před pádem technologických akcií) může vést k podhodnocování rizika a bezdůvodnému riskování.  „Hladina kortisolu naopak spíše stoupne v době krize trhu, a protože nadále snižuje ochotu riskovat, může zvýraznit pokles trhu,“ píšou autoři ve své studii. Komentátoři upozorňují, že by se ale této souvislosti neměla přikládat přehnaná důležitost, protože hormonální hladinu ovlivňuje řada faktorů.

Přesto je zajímavé, jak silný může být vliv trhu na hormonální hladiny. Zvláště když se vezme v úvahu, že Coatsem sledovaní obchodníci se nepohybují přímo na burze, ale tráví svou pracovní dobu sledováním pohybu akcií u svých počítačů, poznamenal pro časopis Science Klaus Miczek z americké Tufts University v Massachusetts. Znovu se tak ukazuje, že ke zvýšení hladiny testosteronu (či jiných hormonů) se nemusíme přímo fyzicky namáhat, ale stačí nám žít virtuálně: „jenom ťukat do klávesnice a pohybovat myší“.

Ovšem hlavní aktéři studie -burzovní obchodníci - se ústy v Londýně pracujícího Benedicta Stoddarta v časopise Nature bránili tomu, aby byli na základě studie považováni za machos závislé na testosteronu. Podle něj banky od svých zaměstnanců „testosteron nepožadují“.