Středa 29. června 2022, svátek má Petr, Pavel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Mozek a terorismus: Média v lidech vyvolávají nereálný strach

USA

  12:27
ŘÍM - Teror nás nedonutí zavírat se doma, protože jsme vybaveni jakýmsi psychobiologickým softwarem, který hrál klíčovou roli v naší evoluci, píše italský deník Corriere della Sera.

Islámský stát prý sťal britského rukojmího Henninga. foto: YoutubeReprofoto

Po Bruselu, po Paříži, po Londýně, po Madridu, po New Yorku. Strach je starobylým průvodcem člověka. „Je to obranný mechanismus, který se vyvíjel proto, aby chránil živé tvory před nebezpečím,“ uvádějí vědci Jeasok Kim ze Spojených států a Min Hwan-čung z Jižní Koreje.

Vzkaz IS Evropě: Slibujeme temné zítřky. Alláh zasel strach do křižáckých srdcí

„Strach z některých stimulů je vrozený, například silný rámus vyvolává strach u novorozenců, ale strach může být také získaný různými stimuly, které vedou živé tvory k tomu, aby reagovali odpovídajícím způsobem na nové situace nebo změny,“ dodávají. Strach je tedy užitečný, jak u zvířat, tak u lidí, právě proto, že pomáhá rozeznávat nebezpečí a vyvarovat se ho. Kdyby naši předci neměli strach a nezůstávali v případě potřeby v úkrytu jeskyně, nebyli bychom tu ani my.

Bez strachu nepřežijeme

Neurofyziologický mechanismus, který vyvolává strach, je velmi účinný, ale potřebuje neustálou podporu paměťových funkcí, protože vzpomínka na situaci, která strach vyvolala, slábne a strach ztrácí na své síle. Jestliže chce některý druh přežít, musí se učit strachu, ale také ho musí umět ovládat. Nebyli bychom zde, kdyby naši předci nevyšli v pravou chvíli z jeskyně, aby si obstarali potravu nezbytnou k přežití a reprodukci. K překonávání strachu slouží schopnost sebekontroly a programování, kterou má člověk díky nejvyvinutějším oblastem mozku, jako je frontální oblast mozku.

STRÁNSKÝ: Jak funguje mozek sebevražedného teroristy? Roli hrají i deprese

Události poslední doby, opakující se teroristické útoky, představují nepochybně opakující se stimul, který je schopen působit na mozkové struktury, jako je amygdala nebo hipokampus, které modulují učení se strachu prostřednictvím usměrňování paměti, nebo mediální části prefrontální kůry, která hraje roli v učení se strachu, ale ještě více v jeho překonávání. Nyní se tedy setkáváme s událostmi, které by nás potenciálně měly nadlouho zavřít v domovech. Ale náměstí jsou plná.

Je tomu tak proto, že náš mozek dovede rozlišovat. Podle izraelsko-amerického psychologa Daniela Kahnemana, držitele Nobelovy ceny za ekonomii a autora knihy Myšlení, rychlé a pomalé, má naše mysl schopnost konfrontovat se s malými nebezpečími: máme tendenci buď je ignorovat, nebo jim přikládat přílišnou váhu. Téměř nikdy se nám nepodaří držet se někde uprostřed.

Terorismus a fungování mysli

„V dnešním světě jsou teroristé nejvýznačnějšími realizátory umění vyvolávat fenomén definovaný jako availability cascade,“ uvádí. Jde o jev, jímž se strašlivá událost, pro jedince však málo pravděpodobná, stává prostřednictvím médií tím, o čem všichni mluví a nakonec vyvolává z hlediska pravděpodobnosti nereálný strach. Kromě hrozivých výjimek, jako bylo 11. září, je počet obětí teroristických útoků velmi nízký ve srovnání s jinými příčinami smrti. I v zemích, jako je Izrael, se téměř nikdy týdenní počet obětí nepřiblíží počtu obětí autonehod.

Hrozba jaderného terorismu je reálná, varují světoví státníci

Podle Kanhemana se terorismus zaměřuje na to, čemu ve své teorii říká systém 1 fungování mysli, který nám umožňuje dávat bezprostřední odpovědi na jednoduché problémy, řídit na dobře známé dálnici. V praxi to je automatický pilot mysli.

Když se objeví nebezpečí, systém 1 povolá systém 2, který uvádí v činnost schopnost kritiky a vyhodnocování. Abychom mohli ovládat odpovídajícím způsobem vlastní reakci na teroristický útok, musíme překonat počáteční reakci řízenou systémem 1 a nechat působit sytém 2. Lidé, kteří i po teroristickém útoku plní náměstí, překonali instinktivní reakci strachu. Provedli kritickou operaci, která nijak nesnižuje emotivní reakci na bolest, ale připojuje k ní něco navíc: odhodlání neustoupit a také schopnost si uvědomit, že teroristické útoky mají za cíl rozsévat strach prostřednictvím médií. To však nesmí oslabovat ostražitost. A to nejen člověka z ulice, ale i politiků. Jak připomíná Kahneman, strach, byť iracionální, nesmějí politici ignorovat. Ať už je strach racionální nebo ne, je bolestný a oslabuje a politici mají povinnost ochránit veřejnost před strachem, nejen před reálným nebezpečím.

Autor:

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

Kouzelná oslava Mezinárodního dne jógy na Karlově mostě
Kouzelná oslava Mezinárodního dne jógy na Karlově mostě

Pražští jogíni se 21. června poprvé připojili k ostatním jogínům, aby s nimi oslavili Mezinárodní den jógy. Oslavy se zúčastnilo 400 jogínů a sešli...