Když před čtyřmi roky američtí astronomové vedení Michaelem Brownem objevili slabě zářící objekt 2003UB313, nebylo ještě jasné, k jak velkým změnám v učebnicích to povede. Dva roky trvalo, než se potvrdilo, že jde o oběžnici Slunce. Když se ukázalo, že tak velké těleso se ve sluneční soustavě nepodařilo objevit za posledních 150 let, začalo se o 2003UB313 mluvit jako o dlouho hledané desáté planetě. Rychle se pro ni vžilo jméno Xena.
| Jeden měsíc může být málo |
|
Pozorovat tělesa v Kuiperově pásu je na samé hranici dnešních technických možností. Za vše mluví fakt, že přestože astronomové existenci disku „zabydleného“ drobnými tělesy předpověděli už v padesátých letech minulého století, povedlo se první objekt objevit až v roce 1992. |
Pomohl měsíček
Na podzim 2005 oznámili objevitelé Xeny, že kolem planetky obíhá malý měsíc. Tak astronomové dostali do rukou klíč k přesnému určení hmotnosti. Stačily k tomu zákony popsané na přelomu 16. a 17. století Johannesem Keplerem.
Ze snímků z Hubbleova teleskopu a Keckovy observatoře na Havaji se povedlo určit, že měsíček planetku oběhne po kruhové dráze jednou za patnáct dní. V posledním čísle časopisu Science tak mohl Michael Brown spolu s Emily Schallerovou publikovat výpočet, podle kterého má planeta, loni na podzim překřtěná na Eris, hmotnost 17 krát 1018 tun. Je tedy o dobrých 27 procent hmotnější než Pluto.
Výsledek odborníky nepřekvapil. Podle nejnovějších údajů má Eris průměr 2400 km a Pluto 2320. Proto musí být velmi podobná i hustota obou těles. Obě jsou pravděpodobně složena z ledu a kamení.
Upřesňování hmotnosti planetky Eris dalo za pravdu hlasům, které na loňském Mezinárodním astronomickém kongresu v Praze prosadily vyloučení Pluta z rodiny planet a zavedení nové skupiny trpasličích planet. Příznivci Pluta se budou muset smířit i s tím, že ani v této kategorii nebude bývalá devátá planeta dominovat.
