Sobota 8. května 2021Den vítězství 1 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Dětské krůčky módy

Vědci odhalili nejstarší známé lidské ozdoby. Historie vylepšování vlastního vzhledu se tak posunuje nejméně o 25 tisíc let hlouběji do minulosti.

Členové mezinárodní vědeckého týmu svůj objev neučinili při výkopech „na konci světa“, ale v muzejních sbírkách. Narazili tam na tři ulity o velikosti hroznů se středovými otvory. Očividně bývaly součástmi náhrdelníků, a to ve starší době kamenné.

V časopise Science to oznámilo šest vědců z Velké Británie, Francie a Izraele. Výzkum vedli Marian Vanhaerenová z Univerzitní koleje v Londýně a Francesco d'Errico z CNRS (francouzská obdoba Akademie věd) v Talence. Váhu závěrům týmu dodává účast Chrise Stringera, špičkového světového odborníka na vývoj člověka.

Okrasy dobře ukryté v depozitářích
První dvě ulity pocházejí ze skalního úkrytu Es-Skhúl v Izraeli. Zmíněná lokalita leží v kaňonu Nahal Me'arot, jenž je součástí masivu biblické hory Karmel. Přibližně tři kilometry od přístavního města Haifa a tři a půl kilometru od pobřeží Středozemního moře. Vykopávky tam proběhly ve 30. letech dvacátého století. V současnosti jsou ulity uloženy v londýnském Muzeu přírodní historie.

Nová analýza usazenin, které na ulitách ulpěly, prokázala, že ležely ve stejné vrstvě jako lidské pozůstatky datované do doby před 100 až 135 tisíci lety. Šlo o deset jedinců podle anatomického rozboru již moderního člověka druhu Homo sapiens. Třetí ulita pochází z místa zvaného Oued Djebbana v Bil-el-Ater na severovýchodě Alžírska u tuniské hranice, asi 100 kilometrů jižně od města Tebassa. Tamější vykopávky proběhly ve 40. letech dvacátého století. V současné sobě je ve vlastnictví pařížského Muzea člověka. Z místa nálezu je to ke Středozemnímu moři 200 kilometrů. Ulita je podle technologie výroby a stylu kamenných nástrojů, jež se našly ve stejné vrstvě, stará nejspíše kolem devadesáti tisíc let.

Kosti pralidí, které souvisejí s takovými nástroji, rovněž odpovídají raným anatomicky moderním lidem.

Všechny tři ulity patřily mořským plžům, jež paběrkují na mělčinách. Konkrétně vršatkám druhu Nassarius gibbosulus. Nalezené kusy však mají větší rozměry než současné vršatky. To také dokládá stáří ulit. Vršatky mívaly před 100 tisíci lety právě takovou velikost.

Velká vzdálenost alžírské lokality od moře ukazuje, že tam ulity přinesli lidé. Nejspíše je záměrně provrtali. Případně, což je méně pravděpodobné, sebrali z ulit na pobřeží ty se středovým otvorem. Badatelé průzkumem moderních vršatek tohoto druhu ze Středozemního moře prokázali, že ulity s jediným středovým otvorem jsou v přírodě nadmíru vzácné.

Je téměř jisté, že lidé sbírali vršatky jako ozdoby. Jejich výživná hodnota je totiž mizivá.

Co řekne dávný šperk
Užívání ozdob má úzkou souvislost s vývojem lidského druhu. Stejně jako třeba jeskynní malby určují, kdy člověk začal uvažovat symbolicky. Ozdoba upoutá a pak sděluje. Může mít různé významy, třeba: „Máme stejné náhrdelníky, jsme z jedné skupiny“ nebo „jsem bohatý.“ Symbolické jsou i talismany chránící před zlem.
 Podle většiny vědců jsme začali myslet v symbolech až za tzv. paleolitické revoluce před 40 tisíci let. Důkazy o tomto převratu v lidské kultuře pochází především z Evropy. Ale tento kontinent nemusel být „na špičce vývoje“.

Nejstarší doklady Homo sapiens pochází z Afriky a jsou staré 200 tisíc let. Jinam migroval člověk patrně mnohem později. A nálezy z Afriky ukazují na pozvolnější vývoj. Ozdoby z černého kontinentu donedávna držely věkový rekord symbolismu. Jde o provrtané ulity jiného druhu vršatek z jeskyně Blombos v jihoafrickém Kapsku, datované do doby před 75 tisíci let. Vedle ulit se tam našly kusy okru (na barvení těla) s abstraktními rytinami.

Podobné artefakty starší než 40 tisíc let jsou zatím mimo Evropu velice vzácné. Podle některých badatelů však jde jen o „špičku ledovce“. Zatím je důkladně probádána pouze Evropa, kam Homo sapiens v rámci Starého světa dorazil naposled.

Přesvědčení o „paleolitické revoluci“ se podepsalo i na závěru většiny odborníků, že africké ozdobné ulity sloužily pouze jako osobní ozdoby či k výměně při utužování společenských a ekonomických vztahů. Na rozdíl od rozmanitějších mladších ozdobných ulit v Evropě, patrně již neměly další funkce - například jako známky společenského postavení a etnické identity. Ale Afrika (či muzea) třeba skrývá další překvapení.

,

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Němci mají covidu po krk. O Velikonocích létají k moři a obcházejí nařízení

Americká sonda Perseverance (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Je to až strašidelné. Velký pátek je jeden z největších křesťanských svátků, který v Bavorsku prostě nemůžete jen tak...

Kellnerovi vadilo sekání trávy ze sousedních zahrad, vzpomíná architekt Pleskot

Americká sonda Perseverance (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Mezi klienty Josefa Pleskota, jednoho z našich nejuznávanějších architektů, patřil i Petr Kellner. Pleskot pro něho...

Cíle Sparty? V první řadě úspěch v Evropě. Nejlepší sponzor je UEFA, říká Vrba

Americká sonda Perseverance (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Kdyby si psal bodový plán, u první položky si může udělat fajfku. Odškrtnout, že start se povedl. Ale když Pavel Vrba...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!